Syn.: Lathyrus inermis Friv., Orobus hirsutus L., Orobus laxiflorus Desf.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: V Evropě se areál rozkládá v jižní a jihovýchodní části kontinentu. Druh roste v Itálii (pouze v pohoří Sila v Kalábrii), na Balkánském poloostrově v Srbsku, Kosovu, Severní Makedonii, Albánii, Řecku a Bulharsku, ale i na Krymu. Dále se vyskytuje v Malé Asii, Sýrii a Libanonu, v Zakavkazí a na Kavkaze i v severním Íránu.
Ekologie: Nejčastěji provází horské lesy, ale vystupuje i do křovin, stabilizovaných sutí a travinobylinné vegetace nad horní hranicí lesa. Lokality leží v nadmořské výšce 300–2000 m.
Popis: Vytrvalá bylina s vystoupavými lodyhami, dorůstá výšky 6–55 cm; lodyhy jsou hranaté, ale nikoli křídlaté. Listy jsou sudozpeřené, tvoří je pouze jediné jařmo, někdy jsou zakončeny hrotem 1,5–10 mm dlouhým; palisty jsou podobné lístkům, jsou téměř okrouhlé až kopinaté, střelovité až šípovité, 0,4–3 cm dlouhé a 0,2–1,8 cm široké, na bázi asymetrické, na vrcholu špičaté nebo zašpičatělé; lístky jsou téměř okrouhlé až eliptické, 0,4–4 cm dlouhé a 0,1–2,2 cm široké, se souběžnými žilkami. Květenství je 2–6květý hrozen na 2–12 cm dlouhé stopce; květní stopky jsou 1,5–4,5 mm dlouhé; kalich je trubkovitý, 0,7–0,8 cm dlouhý, dolní cíp je delší než 4 ostatní; koruna je modrofialová, křídla a člunek jsou světlejší než pavéza, pavéza je kopisťovitá, člunek je 1–1,3 cm dlouhý; tyčinek je 10; čnělka je čárkovitá. Plodem je čárkovitý lusk 3,4–4,2 cm dlouhý a 0,4–0,6 cm široký, s nežláznatými i žláznatými chlupy.
Fotografováno ve dnech 20. a 21. 6. 2019 (Severní Makedonie, NP Galičica a NP Pelister).