ARTEMISIA VULGARIS L. – pelyněk černobýl / palina obyčajná

Syn.: Absinthium vulgare (L.) Dulac
Česká jména: črnobýl (Strahovský rostlinář, polovina 15. století), černobýl (Černý 1517), pelyněk černobýl (Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Artemisia vulgaris

Rozšíření: Areál druhu zahrnuje prakticky celou Evropu a velkou část Asie, vyskytuje se i v severní Africe. Byl zavlečen také do Severní a Jižní Ameriky, sekundární výskyt byl zaznamenán i v jižní Africe či Indonésii. Rozlišuje se několik infraspecifických taxonů.

Ekologie: Pelyněk černobýl je typická rumištní rostlina, roste na navážkách, při okrajích cest, na smetištích, rovněž jako plevel v polích, má rád půdu s větším obsahem dusíku. V Česku je to jedna z nejběžnějších rostlin. Kvete od července až do října.

Artemisia vulgaris

Popis: Vytrvalé byliny, které dosahují výšky 50–200 cm. Lodyhy jsou přímé, často červenofialově naběhlé, v horní části bohatě rozvětvené; listy jsou střídavé, peřenosečné, s velkým, 3–5laločným koncovým úkrojkem a páry menších úkrojků postranních, na líci zelené, lysé, lesklé, na rubu běloplstnaté. Úkrojky horních lodyžních listů jsou kopinaté, se zářezy, zuby nebo až celokrajné, podvinuté. Květenství je latnaté, úbory mají elipsoidní nebo zvonkovitý tvar a délku 3–4 mm, jsou přisedlé nebo krátce stopkaté. Květy žlutavé nebo červenohnědé. Plodem je nažka.

Využití: Odedávna je tento druh známý jako významná léčivá bylina, lékař Jan Černý jej v roce 1517 označil za Matku bylin (Mater herbarum). Používal se rovněž v magii, byl neodmyslitelnou součástí některých lidových obřadů, především svatojánských.

Artemisia vulgarisArtemisia vulgaris
Artemisia vulgaris
Artemisia vulgaris
Artemisia vulgaris
Artemisia vulgaris

Fotografovali David Průša, dne 8. 8. 2006 (Slovensko, Čierna hora); Ladislav Hoskovec, dne 5. 6. 2021 (Česko, Čechy, Český Brod).