Bauhin, Gaspard a Jean

Gaspard (Caspar) Bauhin (Bauhinus) se narodil dne 17. ledna 1560 v Basileji, zemřel 5. prosince 1624 tamtéž. Lékař a botanik.

Bauhin

Šest generací jeho předků byli lékaři a přírodovědci, jeho otec Jean Bauhin z Amiensu přestoupil na protestantskou víru a opustil Francii. Od mládí jej otec učil anatomii a starší bratr botaniku. Od roku 1572 studoval botaniku, medicínu a anatomii na universitě v Basileji. V roce 1575 získal titul bakalář filosofie. Ve studiu pokračoval v Padově, kde se účastnil pitev u anatoma Girolama Fabricia (1577–1578), v botanické zahradě se věnoval botanice. Při cestách po Itálii navštívil Bolognu. V roce 1579 studoval v Montpellieru, později v Paříži, v roce 1580 také v Tübingen. Do Basileje se vrátil roku 1581, po disputaci na téma De dolore colico (19. 4. 1581) obdržel titul doktora medicíny a stal se členem fakulty medicíny. Učil medicínu a botaniku. Na basilejské universitě byl jmenován v roce 1582 profesorem řečtiny, v roce 1589 profesorem anatomie a botaniky a založil botanickou zahradu. V roce 1614 se stal profesorem medicíny. Pracoval také jako městský lékař. Na universitě byl zvolen čtyřikrát rektorem univerzity a devětkrát děkanem fakulty (od 1586).
V roce 1623 vydal Pinax theatri botanici, ve kterém uvedl přehled známých druhů rostlin (asi 6000). Zachovával dělení rostlin na stromy, keře a byliny. Nesestavil však výčet druhů podle abecedy, vytvářel skupiny druhů podle podobností, používal charakteristiky rostlin. Vytvořil skupiny trávy, luštěniny atd. Rostlinu označoval jménem rodu a pro druh použil popis jednoslovný nebo několikaslovný. Mnoho jeho jmen rodů převzal Linné. Z jednoslovného popisu vychází binomické pojmenování rostlin (Tournefort, Linné). V Bauhinově práci však dvouslovné označení rostliny bylo míněno jako popis, ne jako formální jméno rostliny.
Plánoval 12 knih Theatrum Botanicum, z plánovaných dokončil pouze tři, publikována byla jedna v roce 1658. Sepsal katalog rostlin z okolí Basileje, kam chodil v létě se studenty na exkurse (Catalogus plantarum circa Basileam sponte nascentium, 1622). Vydal práci Mattioliho s dodatky (Petri Andreae Matthioli… Opera quae extant omnia, 1674). Současně pokračoval v anatomické práci a sepsal pro přehledné zpracování velmi populární Theatrum Anatomicum (1592). Přispěl ke zlepšení anatomického názvosloví, v této vědě však nedospěl k velkým objevům. Jako první popsal chlopeň v ústí slepého střeva, která brání zpětnému pohybu obsahu střeva (Bauhinova chlopeň).

Botanická zkratka jména se používá C. BAUHIN. Jméno Bauhinia použil C. Plumier; Linné na památku obou bratrů jméno použil pro rod tropických dřevin Bauhinia L., bauhinie, Fabaceae; další rostliny nesou jména druhová, např. Doronicum bauhini, Mentha bauhini, Melica bauhini, Anemone bauhini, Pilosella bauhini, Crepis bauhiniana.

BauhinBauhin

Bauhin Jean, starší bratr C. Bauhina, narodil se 12. února 1541 v Basileji, zemřel 27. října 1613 v Montpeliard ve Württembersku (od roku 1793 Francie).
Nejdříve studoval pod vedením otce, později studoval medicínu a botaniku v Tübingen u L. Fuchse, v Curychu u C. Gesnera, v Montpelieru 1561–62, krátce v Padově a v Boloni.
Byl lékařem v Lyonu, později v Ženevě. V roce 1566 byl jmenován profesorem rétoriky na universitě v Basileji. Od roku 1570 působil jako osobní lékař a botanik vévody Frederika I. Württemberského v Montbeliardu. Sbíral rostliny. Začal psát rozsáhlý souhrn dosavadních znalostí o botanice Historia plantarum universalis, který nedokončil. Práce poprvé vyšla až posmrtně 1650–51 v Yverdonu.

K označení jeho práce se používá botanická zkratka J. BAUHIN.