Hieronymus Bock (pořečtěno Tragus) se narodil v roce 1498, zemřel 21. února 1554 v Hornbachu (Falc). Jako místo narození se uvádějí různá místa ve Falci nebo severním Bádensku. Německý lékař.
Studoval na univerzitě v Heidelbergu (1519), v roce 1522 získal místo učitele v Zweibrücken v Porýní–Falci. V roce 1523 se oženil, 9 let učil na škole a byl správcem parků. V březnu 1532 se stal lékařem vévody Ludvíka II., který byl těžce nemocen pravděpodobně následkem nestřídmého života, pacient ještě ten rok zemřel. V roce 1533 obdržel Bock jako ženatý laik obročí při hornbašském benediktinském klášteře, pravděpodobně jako hmotné zajištění pro renomovaného učence. Bock své povinnosti spojené s klášterem zřejmě neplnil a docházelo ke sporům. Nakonec byl osvobozen od výuky a zůstaly mu povinnosti lékaře a studium botaniky, účastnil se jen některých církevních akcí.
V roce 1530 se spojila protestantská knížata a říšská města v tzv. šmalkaldském spolku na obranu protestantské víry. Také v Zweibrücken probíhala reformace (1536–38) a Bock získal doživotní funkci luteránského duchovního v obci Hornbach. Náboženské spory mezi šmalkaldským spolkem a císařem Karlem V. vedly k tzv. šmalkaldské válce (1546–47), ve které císař zvítězil. V roce 1548 byl v Augšpurku dojednán tzv. Augšpurský interim (tj. dočasné uspořádání), který dovoloval protestantům zjednodušení liturgie a manželství pro kněze. V Zweibrückenu nastoupil v klášteře opat, který od Bocka a ostatních protestantských kazatelů požadoval, aby se vzdali luteránského učení nebo rezignovali na své funkce v kapitule. Proto Bock odešel do Saarbrückenu jako osobní lékař tamějšího hraběte a založil tam bylinářskou zahradu. V roce 1552, pravděpodobně ihned po pasovské smlouvě o vyznání, která dávala protestantům více práv, se vrátil do Hornbachu a pokračoval ve své práci kazatele. Zůstal zde do své smrti v roce 1554.
Bock se svou botanickou prací lišil od středověkého pojetí botaniky. Neuspořádal rostliny podle obvyklého Dioskoridova systému, pokusil se je řadit podle jejich příbuznosti nebo podobnosti. Jeho systém se však zakládal na vegetativních znacích, ne na znacích na květech. Uvádí se, že procestoval značnou část Německa (od Arden po švýcarské Alpy) a pokusil se o soupis a popis středoevropských rostlin, především léčivých. První neilustrované vydání jeho práce Kreutterbuch je z roku 1539 (Štrasburk), popisuje v ní asi 700 rostlin (byliny, keře i stromy), uvádí jejich jména, charakteristiky, lékařské užití. V roce 1546 jeho Kreuterbuch vyšel po druhé, a to již s hojnými ilustracemi, které vytvořil David Kandel. V latinském překladu Kreuterbuchu z roku 1552 je také poprvé zaznamenáno jméno Riesling pro odrůdu vína. Kniha byla opakovaně vydávána až do 17. století. Význam práce je v pečlivém pozorování a popisu a také dlouholetých lékařských zkušenostech.
V citacích se používá jeho jméno ve tvaru H. BOCK. Na jeho počest vznikla dvě jména: rod Tragus, bodloplev, Poaceae; C. Plumier podle něj pojmenoval i rod Tragia, Euphorbiaceae, jméno později převzal Linné.
