Syn.: Campanula lacaitae Pau, nom. nud., Campanula malacitana Degen et Hervier, Campanula microphylla Cav., Campanula velutina Desf.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se v jihovýchodním Španělsku a na severu Maroka.
Ekologie: Roste ve štěrbinách skal, a to především skal vápencových, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1650 m. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým vertikálním oddenkem, přízemní listovou růžicí a několika lodyhami, které jsou poléhavé, až 35 cm dlouhé, sametově chlupaté. Přízemní listy jsou řapíkaté, podlouhlé až podlouhle obvejčité, 16–48 mm dlouhé a 5–17 mm široké, celokrajné, na vrcholu tupé, plstnaté, lodyžní listy jsou menší, krátce řapíkaté až přisedlé, eliptické, jen 6–18 mm dlouhé a 3–10 mm široké, celokrajné nebo někdy i zubaté, chlupaté. Květenství je latnaté, dichotomicky větvené; kalich je 8–21 mm dlouhý, plstnatě chlupatý, kališní cípy jsou kopinaté, na bázi rozšířené o trojúhelníkovité přívěsky; koruna je 7–27 mm dlouhá a 6–38 mm široká, modrá, cípy jsou odstálé. Plodem je tobolka až 8,5 mm dlouhá.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 15. 5. 2017 (Španělsko, Andalusie, Ronda).