Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit malého území na pobřeží Indického oceánu na jihu Arabského poloostrova, je znám pouze z pohraniční oblasti Jemenu (Mahra) a Ománu (Dhofar).
Ekologie: Roste v travnatých společenstvech i na světlinách monzunem a mlhami ovlivněných lesů, ale i na ruderalizovaných stanovištích a na písečných plážích. Vystupuje do nadmořské výšky asi 700 m.
Popis: Jednoletá, na bázi dřevnatějící bylina; lodyha je přímá, od báze bohatě větvená, dorůstá výšky kolem 40 cm; postranní větve jsou obloukovitě vystoupavé. Listy jsou střídavé, krátce chlupaté, v obrysu obkopinaté až obvejčité, dolní nepravidelně peřenolaločné až peřenodílné, s víceméně celokrajnými laloky a širokými, obvykle obloukovitými zářezy, na vrcholu zaokrouhlené, horní listy jsou celistvé. Úbory jsou jednotlivé na konci větví, zákrov je zvonkovitý až téměř kulovitý, zákrovní listeny jsou vejčité, zelené, v horní polovině s úzkým žlutavým blanitým lemem a zakončené tuhým, odstálým, žlutým, až asi 1 cm dlouhým pichlavým trnem, na bázi obvykle s 1(–2) páry krátkých trnů postranních; květy jsou nálevkovité, oboupohlavné, žluté. Plodem jsou lysé lesklé nažky, chmýr je hnědý, zdéli nažky.
Ohrožení a ochrana: V Červené knize Ománu (2015) je druh hodnocen jako blízký ohrožení (NT). Ačkoli se zdá, že v současnosti není bezprostředně ohrožený, vzmáhající se intenzita pastvy a nadměrná disturbance mohou rychle vyvolat ústup.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 22. a 23. 9. 2015 (Omán, Dhofar, Rakhyut, Dhalqut a Fizayah).