Gustav Heinrich Adolf Engler se narodil dne 25. března 1844 ve slezské Zaháni (Sagan, Prusko, dnes Żagań, Polsko), zemřel 10. října 1930 v Berlíně. Německý botanik, spoluautor taxonomického systému.
Studia na univerzitě ve Vratislavi ukončil roku 1866, potom čtyři roky učil a v roce 1871 se stal kurátorem botanických sbírek Botanického ústavu v Mnichově. Tam zůstal do roku 1878, kdy přijal profesuru systematické botaniky na univerzitě v Kielu. Současně ho zvolili za člena Německé akademie věd (Leopoldina). Po smrti H. Göpperta (1800–84) se stal profesorem botaniky a ředitelem botanické zahrady univerzity ve Vratislavi. V roce 1889 odešel jako profesor botaniky do Berlína a převzal ve funkci ředitele berlínskou botanickou zahradu. Ta byla založena už v roce 1679, ale v centru města se už nemohla rozšiřovat. Proto v letech 1897–1910 vznikla podle Englerova a Koernerova plánu botanická zahrada ve čtvrti Dahlem (dnes 43 ha, asi 20 tisíc druhů rostlin). Engler byl ředitelem zahrady do roku 1921 a vytvořil z ní jednu z nejlepších botanických zahrad světa (a na vlastní žádost je v ní pohřben).
K jeho žákům patří např. botanik R. Kolkwitz (1873–1956) a další přírodovědci. Jako vědecký asistent u Englera pracoval např. F. A. Pax (1858–1942). Engler zpracovával především obtížný rod Saxifraga, zabýval se také čeleděmi Araceae a Burseraceae. Hodně cestoval a díky tomu získal rozsáhlé vědomosti o světové flóře, v roce 1889 navštívil Alžírsko a Tunisko, v roce 1901 Kanárské ostrovy, v letech 1902 a 1905 jižní a východní Afriku, v roce 1906 tropické oblasti Asie (Indii a Jávu), cestu kolem světa uskutečnil v roce 1913. Ilustrace pro jeho práce většinou vytvořil J. Pohl (1864–1939), spolupracovali spolu přes 40 let. Pohlovy kresby díky své přesnosti do jisté míry nahradily herbářové položky zničené bombardováním berlínských herbářů za 2. světové války. Pohl ilustroval Die natürlichen Pflanzenfamilien, Das Pflanzenreich (1900–10), Die Pflanzenwelt Afrikas (1908–10), Monographien afrikanischer Pflanzenfamilien und -gattungen (1898–1904) a také časopis Botanische Jahrbücher. Celkem se jedná o víc než 33 tisíc kreseb. Engler na počest ilustrátora pojmenoval rod Pohliella, Podostemaceae.
Engler byl ve své době vůdčí osobností německé taxonomie a fytogeografie. Spolupracoval s dalšími botaniky, například s A. de Candollem na Monographia Phanerogamarum (1878–91). Největším příspěvkem k taxonomii je monumentální Die natürlichen Pflanzenfamilien, kterou vydal s K. Prantlem a dalšími spoluautory (po částech v letech 1887–1911). Jeho všeobecný systém klasifikace rostlin a uspořádání rostlinných řádů a čeledí bylo v té době široce přijato. Další jeho práce jsou Syllabus der Pflanzenfamilien (2 díly, 1892) a Das Pflanzenreich (1900–37). Založil časopis Botanische Jahrbücher für Systematik, Pflanzengeschichte und Pflanzengeographie, který vydával od roku 1881 do smrti. K jeho fytogeografickým pracím patří Die Pflanzenwelt Ostafrikas und die Nachbargebiete (1895), spolu s botanikem O. Drudem (1852–1933) vydali Vegetation der Erde (1896). Jeho Syllabus se dodnes používá především v herbářích, ale i pro první orientaci v problematice, protože obsahuje velmi široký a podrobný přehled rostlin.
Standardní botanická autorská zkratka je ENGL. Na jeho počest Mezinárodní asociace pro rostlinnou taxonomii uděluje od roku 1983 Englerovu medaili, vědecký časopis Botanické zahrady v Berlíně-Dahlemu se jmenuje Englera. Na jeho počest bylo také pojmenováno několik rodů Englerastrum, Lamiaceae; Englerella, Sapotaceae; Engleria, Asteraceae; Englerina, Loranthaceae; Englerocharis, Brassicaceae; Englerodendron, Sapotaceae; E nglerophytum, Sapotaceae; jména druhů např. Aloe engleri, Anthurium engleri, Fagus engleriana, Gentiana engleri, Senecio engleri a mnoho dalších.
