V polích mezi Čebínem a Malhostovicemi (bývalý okres Brno-venkov) se nacházejí dva vápencové skalní ostrovy. Blíže k Čebínu leží menší Malá skalka, necelý kilometr od Malhostovic – vlastně jen několik desítek metrů od Malé skalky – zase rozlehlejší Malhostovická pecka. Oba skalní výchozy jsou tvořeny střednědevonskými vilémovickými vápenci, lokalita leží v nadmořské výšce od 304 do 332 m, její rozloha nepřesahuje 2 hektary.
Oba skalní útvary upoutávají pozornost nejen svou nápadnou kontrastností k okolnímu terénu, ale především svým botanickým bohatstvím. Jedná se o stepní lokalitu, z dřevin zde najdeme především při jižním úpatí roztroušeně růži šípkovou (Rosa canina), svídu krvavou (Cornus sanguinea), slivoň trnitou (Prunus spinosa), ale i invazivní trnovník akát (Robinia pseudoacacia).
Typickou rostlinou jara této lokality je bezesporu koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Jeho zdejší výskyt je značný, v blížším okolí lze podobně bohatá místa výskytu této rostliny najít snad jen na brněnské Stránské skále a na Kamenném vrchu. Jeho zdejší populace je odhadována asi na 6000 exemplářů.
V ideálním barevném kontrastu k němu zde zjara kvetou i velké koberce mochen (Potentilla spp.) a tařinky horské (Alyssum montanum). Z dalších rostlin jsou již brzy zjara patrné čerstvé výhonky zde hojné bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum), najdeme tu také lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), huseník ouškatý (Arabis auriculata), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), kručinku chlupatou (Genista pilosa), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), čistec přímý (Stachys recta) nebo diviznu knotovitou (Verbascum lychnitis).
Na holinách skal se chystají ke květu rozchodník bílý (Sedum album) a rozchodník ostrý (Sedum acre) a ojediněle se zde můžeme setkat i s blýskavými listy piply osmahlé (Nonea pulla). Nelze opomenout, že nad Malhostovickou peckou se v květnu všude vznáší kouzelná vůně rozkvetlé mateřídoušky (Thymus spp.). Později se v trávě doširoka rozloží i pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) a do dálky zasvítí bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus). Stinné a vlhčí trhliny skal osídlují kapradiny. Najdeme zde sleziník routičku (Asplenium ruta-muraria) a sleziník červený (Asplenium trichomanes).
Modrou časně jarní záplavu koniklecových květů nyní nahrazuje hojná šalvěj luční (Salvia pratensis) a v dolních částech Pecky vykvétá ve velkém počtu také vítod obecný (Polygala vulgaris) i vítod větší (Polygala major).
Tato rozlohou nevelká lokalita je cenným ostrovem xerotermní vegetace přímo uprostřed zemědělsky využívané krajiny. Především její okrajové části jsou ohroženy zemědělskou výrobou, trpí zvýšeným přísunem živin. Značně negativní roli sehrává i blízkost lidských sídel a výrazný sešlap. Lokalita je vyhledávaným cílem pro paraglidingové létání.
Fotografováno ve dnech 12. 4. a 17. 5. 2003.