Syn.: Oxycoca macrocarpa (Aiton) Rafin., Oxycoccus macrocarpos (Aiton) Pers., Oxycoccus macrocarpus (Aiton) Pers., Oxycoccus palustris var. macrocarpos (Aiton) Pers., Schollera macrocarpos (Aiton) Britton
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Vyskytuje se na severovýchodě Severní Ameriky (východ Kanady, severovýchod USA), vzácněji také v oblasti pacifického pobřeží (od Kalifornie až po Aljašku, zde introdukován), jako ovocná dřevina se pěstuje na Novém Zélandu a v Evropě.
Ekologie: Roste na rašeliništích.
Popis: Nízký, k zemi přitisklý plazivý keřík s větvemi dlouhými i přes 1 m. Listy jsou drobné, stálezelené, tuhé, eliptické až podlouhlé, na obou koncích zaokrouhlené, dlouhé asi 1 cm. Okraje listu jsou jen nepatrně podvinuté. Květní hrozny nejsou koncové jako u naší klikvy bahenní (Vaccinium oxycoccos), ale v úžlabí listů. Květy růžové, oboupohlavné, čtyřčetné na dlouhých stopkách. Korunní cípy jsou dlouhé kolem 1 cm, jsou nazpět ohnuté. Plodem je bobule velká asi 1 cm, červená či sivě ojíněná.
Využití: Léčivka. Plody jsou chutné, na rostlině vydrží dlouho do jara. V některých zemích se pěstuje jako ovocná dřevina. Sušené, čerstvé i konzervované plody se k nám dovážejí, prodávají se obvykle jako údajné brusinky, což je samozřejmě označení mylné.
Fotografováno dne 10. 9. 2008 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy).