Syn.: Vaccinium coccineum Piper, Vaccinium globuare Rydb.
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Severoamerický druh, roste podél pobřeží Pacifiku od Britské Kolumbie až po Kalifornii, do vnitrozemí po hřeben Skalistých hor v Albertě a na jih po Arizonu; oddělené lokality leží dále na východ v Kanadě v Ontariu a v USA v Michiganu.
Ekologie: Jako podrost ve světlých lesích a na lesních světlinách, na mezických až vlhkých stanovištích. Dává přednost kyselým, na živiny chudým půdám a spíše kontinentálnímu klimatu.
Popis: Středně velký opadavý keř, bez výběžků, dorůstající výšky až 1,5 m; větve jsou hranaté, lysé nebo řídce chlupaté, v mládí žlutozelené až načervenalé. Listy jsou střídavé, vejčité nebo eliptické, (1,5–)2,5–5(–6) cm dlouhé a (0,6–)1–2,5(–3) cm široké, zelené, na rubu poněkud světlejší a řídce žláznaté, po celé délce okraje drobně zubaté, na vrcholu s nasazenou špičkou. Pětičetné květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů; květní stopky jsou dlouhé 5–10 mm; kalich je zelený, mělce laločnatý, cípy za plodu opadávají; koruna je baňkovitá, delší než široká, 4–6 mm dlouhá, žlutavá s růžovým nádechem; tyčinek je 10, lysých; semeník je spodní. Plodem je kulovitá, purpurová až červenofialová, neojíněná, 7–10 mm velká bobule, sladká a chutná.
Záměny: Rostliny dosti připomínají větší opadavé borůvky Vaccinium alaskaense a Vaccinium ovalifolium, od nichž se liší na první pohled pravidelně drobně pilovitým okrajem listů.
Využití: Jeden z nejoblíbenějších druhů borůvek na západě severoamerického kontinentu, v přírodě hojně sbíraný a konzumovaný.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 16. 7. a 2. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Mt. Robson Provincial Park, Kinney Lake a Manning Provincial Park, Strawberry Flats).