Chráněné území vyhlášené poprvé v roce 1954 a naposledy přehlášené v roce 2007 se nachází na pravém břehu Sečské přehrady, asi 2 km jižně od města Seč (okres Chrudim – mapa), v CHKO Železné hory. Vyhlášeno bylo především pro ochranu podhorských suťových lesů, reliktních borů a acidofilních bučin, také jako významná malakozoologická lokalita či hnízdiště výra velkého. Současná rozloha je 26,46 ha a zahrnuje skalní ostroh, na kterém se nachází zřícenina hradu Oheb, rozsáhlejší porosty acidofilních bučin se nacházejí jihovýchodně od zříceniny a menší porost bučin nacházející se jižně od silnice vedoucí z přehradní hráze do obce Proseč.
Původně se ochrana území vztahovala převážně jen na skalnatý poloostrov se zříceninou hradu Oheb. První zmínka o něm pochází z roku 1315 a sloužil k ochraně území vilémovského kláštera. Hrad byl opuštěn asi v roce 1490, v roce 1553 je již uváděn jako pustý. Ve 30. až 40. letech 19. století byl hradní vrch zpřístupněn knížetem Vincencem Karlem Auerspergem. Dnes je jeho zřícenina vyhledávaným turistickým cílem.
Slovo oheb původně označovalo náčepní loket Chrudimky, tedy místo, kde řeka (její střední tok byl až do 19. století nazýván Ohebkou) výrazně mění směr toku, z původně západního na východní. Geologické podloží tvoří poměrně tvrdé ortoruly a migmatity ohebského krystalinika. Hradní vrch tvoří místy až 60 metrů vysoké skály, dále se zde vyskytují i četné mrazové sruby a menší otevřené sutě.
Na severních svazích hradního vrchu se vyskytují suťové lesy z asociace Mercuriali-Fraxinetum s vyšším zatoupením buku (Fagus sylvatica). V bylinném patře roste hojně netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), čistec lesní (Stachys sylvatica) nebo svízel vonný (Galium odoratum). Vzácně se zde vyskytuje kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Na horní hraně skalního svahu nad přehradou se vyskytují fragmenty borů ze svazu Dicrano-Pinion.
Většinu lesních porostů tvoří bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), zvláště ve východním a jižním konci rezervace s vysokým podílem smrku nebo i modřínu. V těchto částech dochází k postupné změně ve skladbě dřevin. V jižní části je několik nových pasek s bukem a jedlí.
Staré bučiny mají pěkně strukturovanou skladbu s ponechanými torzy na dožití a dostatkem trouchnivějícího dřeva. Právě díky tomu, zde žije řada vzácných druhů brouků vázaných na trouchnivějící dřevo nebo dendrotelmy.
Botanicky nejaktraktivnější je hradní zřícenina a její okolí na jižně orientovaných skalách, kde se vyskytuje řada teplomilnějších druhů nebo rostlin, které jsou pozůstatkem dřívějšího osídlení. Na skalních výchozech roste smolnička obecná (Viscaria vulgaris), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), mochna jarní (Potentilla verna) nebo osívka jarní (Erophila verna). Nechybí tu ani dobromysl obecná (Origanum vulgare), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), rozchodník ostrý (Sedum acre), pelyněk pravý (Artemisia absinthium).
Na zbytku hradní věže roste i jalovec obecný (Juniperus communis). Vzácně zde roste i konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia). Hradní vrch je také považován za nejbohatší malakozoologickou lokalitu v Čechách. Podle průzkumu z roku 2011 žije na území rezervace 45 druhů plžů, z toho 39 je vázáno přímo na hradní zříceninu nebo její nejbližší okolí.
Skalní výchozy a sutě jsou osídleny řadou mechorostů. Nejbohatší je uměle vzniklá skapávaná skála v zářezu silnice na severním úpatí. Zde hojně roste kýlnatka hajní (Scapania nemorea), zdvojenka bělavá (Diplophyllum albicans), na teráskách tvoří bohaté polštáře ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum) spolu s rokytníkem skvělým (Hylocomium splendens) a kostrbatcem tříkoutým (Rhytidiadelphus triquetrus). Na osluněných jižních svazích je zajímavý výskyt dvou invazních druhů mechů. Rovnozub čárkovitý (Orthodontium lineare) roste na surovém humusu a trouchnivějším dřevě. Křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus) nejčastěji roste na sklenetovitém substrátu na skalních výchozech. Pro oba tyto druhy je PR Oheb první známou lokalitou v CHKO Železné hory.
Chráněné území je také součástí navrhované evropsky významné lokality Chrudimka, která je navržena pro ochranu vydry říční.
Fotografováno ve dnech 22. 8. 2010, 16., 19. a 21.7. 2011.