Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Víceméně kontinentální, od Kazachstánu přes Rusko, Ukrajinu, Balkán a jih Polska, dosahuje na jih Slovenska, na jižní Moravu a do východního Rakouska.
Jižní Morava je součástí souvislého areálu (okolí Znojma, u Brna, Ivančic, Vyškova). V Čechách a Německu jsou izolované arely, které jsou považovány za součást původního rozšíření. V Čechách je to nejteplejší oblast od Doupovských hor přes České středohoří do Polabí a k Praze. Ostatní české lokality jsou pravděpodobně druhotné, stejně jako lokality v Itálii, Francii nebo Norsku, případně Severní Americe.
Ekologie: Teplomilný druh, roste na slunci obvykle na bazických půdách, hlubších, vysýchavých (také antropicky ovlivněná stanoviště podobného charakteru, např. železniční náspy). Roste na travnatých svazích (společenstva svazů Festucion valesiacae a Bromion erecti) a lesních okrajích. Objevuje se na mírně ruderalizovaných stanovištích. Kvete od srpna do října.
Popis: Mírně aromatická vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, proto často tvoří husté porosty jednotlivých lodyh 30–60 cm vysokých. Stonky hustě olistěné, pokud větvené, pak pouze v horní polovině. Listy jsou v obrysu trojúhelníkovité, 2–3krát peřenosečné, až 5 cm dlouhé a 3,5 cm široké, oboustranně tence šedoplstnaté. Listové úkrojky jsou úzké. Květenství je úzká lata, složená z víceméně jednostranných hroznů z drobných úborů. Úbory jsou polokulovité až kulovité, 2,5–4 mm v průměru, na krátkých převislých stopkách. Zákrov je šedoplstnatý, s vnějšími eliptickými a vnitřními kopinatými listeny, ty vnitřní mají suchomázdřitý lem. Květy jsou žluté, vnější samičí (asi 12), vnitřní oboupohlavné (asi 40). Plodem jsou válcovité nažky necelý milimetr dlouhé.
Využití: Používal se v lidovém léčitelství.
Ohrožení a ochrana: V Česku je pelyněk pontický zařazen k ohroženým druhům (C3), na Slovensku patří k druhům potenciálně zranitelným (NT).
Fotografováno dne 2. 6. 2009 (Česko, České středohoří, okolí Loun) a v říjnu 2010 (Průhonice – kultura).