Syn.: Cerastium pumilum var. glutinosum (Čelak.) E. Rico, Cerastium pallens F. W. Schultz, Cerastium opizii Seidl in Opiz, Cerastium semidecandrum subsp. subherbaceum Čelak., Cerastium semidecandrum subsp. glutinosum Čelak., Cerastium pumilum subsp. pallens (F. W. Schulz) Schinz et Thell.
Česká jména: rožec lepavý (Opiz 1852), rožec nízký bledý (Dostál 1950), rožec lepkavý (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: rožec nízky bledý (Dostál 1950), rožec mazľavý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Roste v Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, v Malé Asii a severní Africe.
V Česku se vyskytuje roztroušeně až hojně zejména v nížinách a pahorkatinách, jen na vápnitých substrátech v teplých oblastech je spíše vzácný; naopak mimo území ČR ve vyšších polohách na vápenci roste poměrně často.
Ekologie: Suché výslunné travnaté a často kamenité nebo skalnaté stráně, polní meze, okraje lesů na různých substrátech, také na různých suchých ruderálních místech, nádražích, krajích silnic, dálničních odpočívadlech a benzinových stanicích. Jarní krátkověký druh rozkvétající od dubna do května.
Popis: Jednoleté, většinou žlutavě zelené, hustě odstále žláznaté a řídce krátce pýřité byliny. Lodyha nejčastěji 5–20 cm vysoká, přímá nebo vystoupavá, jednoduchá nebo větvená, nejdolejší lodyžní článek jen s nežláznatými chlupy. Dolní listy obkopinaté, vejčité nebo eliptické, přitiskle chlupaté, na okraji brvité. Vidlany řídké, chudé nebo mnohokvěté, jejich větve a květní stopky hustě odstále žláznaté a řídce pýřité. Květní stopky delší než kalich. Primární listeny (nejdolejší, z jejichž paždí vyrůstá nejdolejší pár květonosných větví) s blanitou špičkou zabírající nejvýš 1/5 jejich délky, častěji na líci lysé, méně často oboustranně žláznaté a pýřité. Kališní lístky blanitě lemované s nežláznatými chlupy nepřečnívajícími jejich špičku, nejdelší žláznaté chlupy na kalichu 0,2–0,4 mm dlouhé; korunní lístky zdéli kališních nebo poněkud kratší, dvoulaločné, tyčinek 6–10; plně vyvinutá stylodia 0,5–1 mm dlouhá. Plodem je tobolka; největší rozměr zralého semena 0,4–0,6 mm.
Záměny: Rožec klubkatý (Cerastium glomeratum) je poměrně dobře poznatelný podle klubkovitě nahloučených květů s krátkými stopkami.
Rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum) se nejlépe odliší podle horních listenů, které jsou více než z poloviny blanité.
Vzácnější druhy Cerastium brachypetalum (rožec krátkoplátečný) a Cerastium tenoreanum (rožec Tenoreův) mají dlouhé nežláznaté chlupy na kalichu, které daleko přečnívají špičku kalicha, a všechny listeny celé bylinné.
Nejpodobnější druh je rožec nízký (Cerastium pumilum), s rožcem lepkavým často zaměňovaný či slučovaný; nedávná taxonomická revize na území střední Evropy potvrdila oprávněnost druhového statutu obou taxonů, zároveň však prokázala, že dosud udávané determinační znaky mezi těmito druhy (lysá versus chlupatá lícová strana a přítomnost versus absence blanité špičky u dolních listenů) nelze pro určování použít. Větší část rostlin Cerastium pumilum má, na rozdíl od C. glutinosum, nejdolejší jarní lodyžní články žláznatě chlupaté; pokud jsou tyto lysé, je třeba určovat podle kvantitativních znaků – C. pumilum má delší stylodia (tzn. nesrostlé „čnělky“), delší žláznaté chlupy na kalichu a větší semena. Oba druhy se liší chromozomovým počtem a také ekologií: Cerastium pumilum je na našem území výrazně vzácnější, výskyt druhu je omezen na bazické horniny teplých oblastí.
Druh Cerastium litigiosum (rožec sporný) byl z našeho území udáván mylně.
Fotografováno dne 16. 4. 2011 (Česko, ve Středoklukách).
Literatura: Letz D. R., Dančák M., Danihelka J. et Šarhanová P. (2012): Taxonomy and distribution of Cerastium pumilum and C. glutinosum in Central Europe. – Preslia 84: 33–69.