GENTIANA VERNA subsp. PONTICA (Soltok.) Litard. et Maire – hořec / horec

Syn.: Calathiana pontica (Soltok.) Holub, Calathiana verna subsp. pontica (Soltok.) Á. Löve et D. Löve, Gentiana bavarica Pall., nom. illeg., Gentiana pontica Soltok., Gentiana verna subsp. pontica (Soltok.) Hayek
Čeleď: Gentianaceae – hořcovité

Gentiana verna subsp. pontica

Rozšíření: Roste na severovýchodě a východě Turecka, v Arménii a v severním Íránu.

Ekologie: Stanovištěm jsou alpínské trávníky a slatinné louky. Lokality leží v nadmořské výšce 1800–3600 m.

Gentiana verna subsp. pontica

Popis: Vytrvalá bylina za květu vysoká nejvýš 10 cm, po odkvětu se lodyha prodlužuje. Listy jsou vstřícné, přízemní tvoří drobnou růžici a jsou vejčité až eliptické, až 2 cm dlouhé a 0,8 cm široké, menší a užší lodyžní tvoří 2–3 páry, jsou celokrajné, někdy drobně papilnaté. Květy jsou jednotlivé, 5četné; kalich je 1,2–2,2 cm dlouhý, křídlatý; koruna je řepicovitá, 4–4,5 cm dlouhá, modrá, v ústí trubky bílá; tyčinek je 5; semeník srůstá ze 2 plodolistů. Plodem je tobolka.

Poznámka: Populace ze západní části turecké Anatolie mají přechodný charakter k subsp. balcanica, která se vyznačuje menšími květy a užšími, špičatějšími listy. Z lokality, odkud pocházejí představené rostliny, byl tento taxon v roce 1901 popsán.

Gentiana verna subsp. pontica
Gentiana verna subsp. pontica
Gentiana verna subsp. pontica
Gentiana verna subsp. pontica

Fotografovala Eva Rencová, dne 30. 5. 2013 (Turecko, průsmyk Zigana Geçidi).