Syn.: Anaxeton nudifolium (L.) Gaertn., Euchloris nudifolia (L.) D. Don, Gnaphalium nudifolium L., Lepiscline nudifolia (L.) Cass.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh s areálem rozprostřeným po velké části subsaharské Afriky a zasahující také na jihozápad Arabského poloostrova – od Kamerunu až po Jemen, od Etiopie přes Keňu, Tanzanii, Mosambik a Zimbabwe až po jihoafrické Kapsko.
V areálu jsou kromě nominátní variety rozlišovány ještě dvě další variety, Helichrysum nudifolium var. oxyphyllum má vnější zákrovní listeny načervenalé, u H. n. var. pilosellum jsou zase širší listy, které jsou navíc výrazněji chlupaté.
Ekologie: Roste na travnatých biomech, v savaně, ve vegetačních formacích fynbos i karoo, často na skalnatých stanovištích a vypalovaných trávnících, v nadmořských výškách zhruba od 600 až do 2000(–2750) m. Kvete od října do května.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 10–80(–100) cm dlouhou, jednoduchou, bělavě až nažloutle vlnatě chlupatou. Listy jsou ve většině přízemní, vytvářejí řídkou růžici, jsou eliptické až vejčité, přisedlé nebo na řapík sbíhavé, čepel je 5–15(–34) cm dlouhá a 1–4(–8) cm široká, celokrajná, na vrcholu tupá nebo špičatá, na líci lysá, na rubu chlupatá až plstnatá, se 3–9 žilkami; lodyžní listy jsou menší. Úbory vyrůstají v chocholičnatém květenství, které může dosahovat v průměru až okolo 15 cm, samy úbory jsou jen drobné, 4–8 mm dlouhé, stopky jsou bíle plstnaté; zákrovní listeny jsou seřazeny v 3–6 řadách, jsou šedozelené či nazelenalé, bledě žluté až světle hnědé, nestejné, 1,5–6 mm dlouhé, na vrcholu tupé; květů je 18–70, jsou žluté nebo oranžové. Plodem je nažka, 0,5–1,5 mm dlouhá, lysá, s chmýrem.
Využití: Tuto rostlinu zná africká tradiční medicína, při řadě potíží se používají její kořeny a listy. Využívá se také v kuchyni, i zde se vaří listy, ty se také pálí jako kadidlo při rituálních obřadech.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 1. 10. 2021 (Mosambik, provincie Sofala, Parque Nacional da Gorongosa).