Syn.: Iris amoena F. Delaroche, Iris flavescens Delile
Česká jména: kosatec peřestý (Sloboda 1852), kosatec dvojbarevný (Polívka 1912), kosatec dvoubarevný (Dostál 1950), kosatec různobarvý (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: kosatík strakatý (Reuss 1853), kosatec dvojfarebný (Novacký 1936, Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Panonská oblast střední Evropy, ostrůvkovitě zasahuje do jihozápadního Německa, objevuje se i v jižním Rumunsku, Bulharsku a na západní Ukrajině.
Na severu svého areálu zasahuje až na jižní Moravu a jižní Slovensko, v Čechách byl vysazen v Českém krasu a Českém středohoří.
Ekologie: Roste ve stepích, na výslunných stráních, v lemech a na světlinách teplomilných doubrav, na písčinách, v pásmu od nížin až do pahorkatin. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá bylina s nahoře chudě větvenou lodyhou, 20–40(–55) cm vysokou, mečovitými a mírně srpovitě zakřivenými listy, které jsou 12–30 cm dlouhé a 7–28 mm široké. Dolní toulcovité listeny jsou bylinné, květy vyrůstají po (2–)3–6, jsou žluté, vnější okvětní lístky jsou fialově nebo červenohnědě žilkované. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Kosatec různobarvý je silně ohrožený druh naší květeny (C2b), z hlediska zákona je chráněn ve stejné kategorii (§2). Na Slovensku je řazen k druhům zranitelným (VU), i zde je chráněn zákonem (§).
Poznámka: Matthioli hovoří ve svém Herbáři (z r.1562) o „nejvýborněji“ rostoucím kosatci, „kterýž z slovanské země k nám se přináší“ – tím patrně míní slovanské země na Balkáně, tedy snad právě areál rozšíření kosatce různobarvého. Jeho oddenek se často používal v léčitelství, byl i oblíbenou rostlinou magickou – zaháněl zlé duchy a zloděje, pro své jisté účinky se stal i vyhledávanou ozdobou ložnic.
Fotografováno od 10. 4. do 13. 7. 2003 (Česko, Morava, okolí Vrbice; Bílé Karpaty, Čertoryje a Kamenný vrch u Kurdějova).