Z holoroviny Krasíkovské hornatiny vystupuje nepříliš nápadný vyvřelý kužel Krasíkova (okres Tachov), korunovaný hradní zřiceninou a mnohem mladší kaplí sv. Máří Magdaleny, navíc s pseudogotickou věží. Když křepce vyběhneme až na vrchol, a výstup není těžký, pokud ovšem netrpíme dýchavičností, v podstatě nic nedosvědčuje, že se kdysi dávno jednalo o významné sídlo mocného rodu Švamberků. Chatrná zřícenina, podepřená kovovou vyhlídkou, již zmiňovaná kaple a sotva patrné valy osázené vstavači nedávají tušit o zašlé slávě. O té se lze poučit na tabulích, z nichž některé tvrdí, že hrad byl vypálen, zatímco jiné, že vyhořel. Buď jak buď, hrad třicetiletou válku nepřečkal a postupně vzal za své. Hradní vrch pomalu zarůstal listnatým lesem s bohatým podrostem daným úživným podložím a když zde byl v devadesátých letech 20. století nalezen vstavač bledý (Orchis pallens), nic nebránilo vyhlášení přírodní památky.
Přírodní památka Krasíkov byla vyhlášena v roce 1997 asi na čtyřech hektarech a obkružuje bývalý hrad kolem dokola, předmětem ochrany jsou polopřirozená teplomilná společenstva na čediči s výskytem zvláště chráněných rostlin, rozumí se především vstavače bledého, jež zde není nikterak vzácný, početnost dosahuje k desítkám jedinců jak v hradním příkopu, tak i na úpatí kupy. Jarní květena v listnatém lese je bohatá, běžně zde roste bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), orsej jarní (Ficaria verna), dymnivka dutá (Corydalis cava), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), sasanka hajní (Anemone nemorosa), jaterník podléška (Hepatica nobilis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), křivatec žlutý (Gagea lutea), barvínek brčál (Vinca minor), prvosenka jarní (Primula veris), z keřů například líska obecná (Corylus avellana) nebo zimolez obecný (Lonicera xylosteum).
Jiné rostlinstvo najdeme na skalních výchozech, z keřů trnku obecnou (Prunus spinosa), vzácně též jalovec obecný (Juniperus communis), z bylin například dobromysl obecnou (Origanum vulgare), mateřídoušku vejčitou (Thymus pulegioides), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), mochnu jarní (Potentilla verna), mochnu stříbrnou (P. argentea), rožec rolní (Cerastium arvense), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), tařinku kališní (Alyssum alyssoides), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), hadinec obecný (Echium vulgare), diviznu knotovkovitou (Verbascum lychnitis), kozlíček polníček (Valerianella locusta), krvavec menší (Sanguisorba minor), pomněnku drobnokvětou (Myosotis stricta), čičorku pestrou (Securigera varia), sleziník červený a severní (Asplenium trichomanes, A. septentrionale), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis). Na suťových polích nelze přehlédnout kakost smrdutý (Geranium robertianum).
Z uváděných druhů je pravděpodobný výskyt lilie zlatohlavé (Lilium martagon), méně uvěřitelný je výskyt pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea). Z hradní vyhlídky a i odjinud se nabízí překvapivě pozoruhodné výhledy na malebnou krajinu nepříliš rušenou novodobými zásahy.
Fotografováno dne 23. 4. 2017.