Česká jména: hrachor štětinolistý (Dostál 1989)
Slovenská jména: hrachor štetinolistý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Areál tohoto druhu zahrnuje severozápadní Afriku (od Maroka po severní Libyi), jih Evropy (na sever po střední Francii, Rumunsko a Krym) a jihozápadní Asii (od Sinaje přes Kypr a Izrael po Turecko a Ázerbájdžán). Dříve se vyskytoval i na východním Slovensku (Boťany), dnes zde již zřejmě vyhynul. Pravděpodobně nepůvodní je jeho výskyt na ostrově Tenerife.
Ekologie: Roste na suchých stanovištích, na kamenitých svazích a stráních, ale i v pobřežních křovinách a na kamenitých březích. Kvete od dubna do června.
Popis: Jednoletá bylina. Lodyha je štíhlá, vystoupavá, 10–60 cm dlouhá, větvená, úzce křídlatá, lysá. Listy jsou jednojařmé, zakončené rozvětvenou úponkou, lístky jsou čárkovité, 20–90 mm dlouhé a jen 0,5–3(–4) mm široké, k oběma koncům dlouze zašpičatělé; palisty jsou čárkovité, 2–15 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách 10–40 mm dlouhých; kališní cípy jsou nestejně dlouhé a zhruba stejně dlouhé nebo o málo delší než trubka; koruna je 8–11(–18) mm dlouhá, oranžovo-červená. Plodem je lusk, 15–30 mm dlouhý a 7–11 mm široký, světle hnědý, olysalý, jen na švu pýřitý, s 2–3 semeny.
Záměny: Od podobného a ve Středozemí se rovněž vyskytujícího hrachoru cizrnového (Lathyrus cicera) se odlišuje především kališními cípy nestejně dlouhými, avšak stejně dlouhými anebo jen nepatrně delšími než trubka, hrachor cizrnový má navíc lusky celé lysé, na hřbetním švu 2kýlné.
Ohrožení a ochrana: Na Slovensku je klasifikován červeným seznamem jako vyhynulý (RE).
Fotografováno dne 25. 4. 2010 (Francie, Provence, Dentelles de Montmirail).