Ochrana přírody v Kostarice má mnoho různých podob. Vedle národních parků a přírodních rezervací, jejichž statut má podobu nám známou, řadu chráněných území vlastní a provozují také soukromníci. Pro nás je dost nezvyklá představa, že privátní subjekt provozuje rezervaci za účelem zisku – ale ve skutečnosti jde často o to, že živočichy, rostliny nebo vzácný ekosystém chrání pro to, aby je mohl „nabídnout“ návštěvníkům ve stylu ekoturistiky, safari nebo jiného podobného typu aktivit. V Kostarice je speciálně velmi oblíbený birdwatching nebo zkráceně birding, který bychom mohli do češtiny přeložit jako ptákování.
Jednou ze soukromých rezervací je i rezervace Nosara, která se rozkládá na pacifickém pobřeží v západní části Nikojského poloostrova. Zdejší klima se vyznačuje poměrně stabilními vysokými teplotami, které činí v průměru asi 26,5 °C (rozdíl teplot v jednotlivých měsících nečiní ani 3 °C), a ročním úhrnem srážek kolem 1900 mm, které však rovnoměrně rozptýleny nejsou, protože v prvních třech měsících roku je výrazný srážkový propad, během kterého spadne sotva 10 mm; srážkově nejbohatší je srpen. Rezervace chrání zbytek poloopadavého lesa při ústí řeky Nosara do oceánu a přilehlé části pobřeží. Má rozlohu asi 50 ha.
V rezervaci najdeme několik vegetačních typů. Tím prvním jsou relativně suché poloopadavé lesy, v nichž většina dřevin v suchém období listy shazuje. Jsou tvořeny docela mohutnými stromy a mají dosti rozmanitou druhovou skladbu. Nejvyšší výšky dosahují obří jedinci druhů Ceiba pentandra (Malvaceae), Pseudobombax septenatum (Malvaceae), Terminalia oblonga (Combretaceae), Anacardium excelsum (Anacardiaceae), Albizia saman (Fabaceae) a Enterolobium cyclocarpum (Fabaceae).
Ve střední stromové úrovni najdeme typickou středoamerickou dřevinu Cecropia peltata (Urticaceae), z čeledi Malvaceae druhy Guazuma ulmifolia, Luehea seemannii a Ochroma pyramidale, dále Schizolobium parahyba (Fabaceae), Alibertia edulis (Rubiaceae), Triplaris melaenodendron (Polygonaceae), Lacmellea panamensis (Apocynaceae) s borkou pokrytou kuželovitými trny, Erblichia odorata (Passifloraceae), Calycophyllum candidissimum (Rubiaceae), Spondias mombin a Spondias purpurea (Anacardiaceae), Tabebuia rosea (Bignoniaceae), palmu Attalea butyracea a další.
Keřové patro tvoří např. Tournefortia hirsutissima, Coccoloba padiformis (Polygonaceae) a Bixa orellana (Bixaceae). Rostou zde i liány Combretum fruticosum (Combretaceae) a Amphilophium crucigerum (Bignoniaceae) s podivuhodnými křídlatými semeny, a také v koloniích rostoucí nízká palma Bactris guineensis.
Na samotných písčitých plážích najdeme jen velmi málo druhů – jsou to hlavně Ipomoea pes-caprae (Convolvulaceae) a Canavalia rosea (Fabaceae). V porostech navazujících na písečné pláže se vyskytuje Muntingia calabura (Malvaceae), velmi hojně Plumeria rubra (Apocynaceae), Bursera simaruba (Burseraceae), kapinice Acacia collinsii (Fabaceae) na otevřených místech i kaktus Acanthocereus tetragonus, z keřů ibišek Talipariti tiliaceum var. pernambucense (Malvaceae), bavlník Gossypium hirsutum (Malvaceae), zavlečený sapan Caesalpinia bonduc (Fabaceae) i velmi nebezpečná jedovatá rostlina Hippomane mancinella (Euphorbiaceae).
Na bahnitých místech ovlivněných slanou vodou jsou mangrove s dominantním kořenovníkem Rhizophora mangle (Rhizophoraceae), kolíkovníkem Avicennia germinans (Verbenaceae) a nápadně hojným keřem Conocarpus erectus z čeledi Combretaceae.
Fauna této rezervace je rovněž velmi atraktivní. V porostu přebývá několik tlup vřešťanů (Alouatta paliata), které vskutku dělají čest svému jménu. Ohromnou podívanou dokáží připravit početná hejna velikých pelikánů hnědých (Pelecanus occidentalis), takřka na dosah ruky se lze přiblížit ke kondorům havranovitým (Coragyps atratus). Z plazů se zde vyskytuje leguán černý (Ctenosaura similis) i ropucha obrovská (Bufo marinus), pláže kolem ústí řeky Nosara prosluly i jako líhniště želv karet zelenavých (Lepidochelys olivacea).
Jak je tato rezervace provozována? Na okraji pozemku, na útesu vysoko nad plážemi i nivou řeky Nosara majitelé vybudovali restauraci, která nabízí nejen výborná jídla, ale taky nezapomenutelný zážitek ze západů slunce nad Pacifikem. U restaurace je několik apartmánů, které nabízejí velmi příjemné ubytování. Přes restauraci je možný přístup do vlastní rezervace, kde jsou stezky, na nichž je označena řada stromů čísly. Za vstup do chráněného území se platí; poplatek je ovšem zahrnut i do ceny za apartmán, takže ubytovaní hosté mohou do rezervace volně. Recepce ovšem vybaví návštěvníky plánkem a itinerářem označených dřevin.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 26. a 27. 2. 2009.