PINUS CULMINICOLA Andresen et Beaman – borovice vrcholová / borovica vrcholová

Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Parrya Mayr, podsekce Cembroides Engelmann

Pinus culminicola

Rozšíření: Pinus culminicola je endemitem malé oblasti v severovýchodním Mexiku okolo 25° sev. š., poblíž hranic států Nuevo León a Coahuila, kde roste na vrcholech nejméně čtyř vysokých hor tvořících horský řetěz o délce asi 80 km. Nejznámější a nejrozsáhlejší je populace na hoře Cerro Potosí (3713 m) nad městem Galeana v Nuevo León, odkud byl druh popsán v roce 1961.

Ekologie: Druh je vázaný na vrcholové části hor vysokých přes 3500 m, kde roste okolo horní hranice lesní zóny tvořené převážně Pinus hartwegii a odtud výše až po plochá temena hor. Stanoviště jsou kamenitá, větrná a s častou sněhovou pokrývkou v zimních měsících; geologický podklad tvoří krystalické vápence. Se svým nízkým vzrůstem charakteru kleče vytváří zapojené nebo rozvolněné keřové pásmo. Pinus culminicola je jediným druhem borovice na světě, jejíž spodní hranice výškového rozšíření neklesá pod 3000 m n.m.; vyskytuje se v rozmezí od 3050 do 3750 m n. m.

Pinus culminicola

Popis: Poléhavý nebo vystoupavý a obvykle kompaktní, hustě větvený keř dosahující výšky 1–3 m (udávaná výška do 5 m není věrohodná) a šířky ve stáří až okolo 10 m, s mnoha větvemi od báze. Výhony relativně silné, houževnaté, z počátku světle hnědé, s primárními šupinami sbíhavými. Jehlice hustě umístěné, zakřivené a tuhé, po 5 ve svazku, 3–5 cm dlouhé a 0,9–1,3 mm široké, svrchu šedozelené, na vnitřních stranách bělavé ojíněním (celkově působící stříbrným dojmem), s řadami průduchů pouze na vnitřních stranách, oddáleně pilovité až celokrajné; pochvy jehlic se svinují do růžice opadávající obvykle dříve než svazky jehlic. Šišky na krátké stopce, zavřené téměř kulovité, 3–4 cm dlouhé, otevřené až 6 cm široké, s rozprostřenými šupinami vytvářejícími plochou bázi a celkově neuspořádanou skladbu, otevírající se na podzim druhého roku. Apofýzy čerstvě otevřených šišek okrové, slabě vystouplé, u plně vyvinutých semenných šupin ± kosočtvercového tvaru, až 1,3 × 1,8 cm velké, s příčným kýlem a středovým pupkem s drobným opadavým hrotem. Semena bez křídelní čepele, obvejcovitá, 5–7 × 4–5 mm velká, s asi 1 mm silným osemením.

Pinus culminicola

Ohrožení a ochrana: Druh je silně ohrožen požáry v dlouhotrvajícím suchém zimním období. Největší populace na Cerro Potosí byla na východní straně hory silně poničena rozsáhlým požárem na začátku století, který zničil velké plochy lesních porostů.

Využití: Pinus culminicola je jedinou nízce keřovitou borovicí Nového světa a jednou ze čtyř na světě. Se svým kompaktním habitem a hustým, stříbrně zbarveným olistěním by byla velmi atraktivní v okrasném zahradnictví pro klimaticky suché oblasti v zimním období. Dosud však nebyla zavedena do kultury pro komerční využití. Patří do skupiny borovic zvaných „piñón“ s relativně velkými jedlými semeny, avšak má z nich nejmenší semena.

Pinus culminicola
Pinus culminicola
Pinus culminicola
Pinus culminicola
Pinus culminicola
Pinus culminicola

Fotografováno v únoru 2007 (Mexiko, Cerro Potosí, západní Nuevo León).