Syn.: Plantago lusitanica L.
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Makaronésko-mediteránně-blízkovýchodní druh s rozlehlým areálem sahajícím od Madeiry a Kanárských ostrovů přes celé Středozemí až do Sýrie a Izraele, na východě zasahujícím až do Iráku, Íránu a Pákistánu. Jako druh zavlečený je uváděn také z Kapverdských ostrovů, ojediněle se objevuje i v zemích západní Evropy (např. Belgie).
Ekologie: Roste na suchých stanovištích, na lokalitách skalnatých, kamenitých i písčitých, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1400 m. Kvete od března do června, někdy i později.
Popis: Obvykle jednoletá, někdy však až vytrvalá bylina, 5–15(–45) cm vysoká, bezlodyžná nebo občas s velmi krátkou lodyhou. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou řapíkaté, úzce kopinaté až kopinaté, 3–15(–30) cm dlouhé a 0,3–3(–4,5) cm široké, celokrajné nebo oddáleně zubaté, chlupaté, se 3–7 žilkami. Stvol je přímý, delší než listy, chlupatý; květenství je vejcovité až krátce válcovité, kompaktní, 1–3(–5,5) cm dlouhé; listeny jsou široce kopinaté, 2,5–4,5 mm dlouhé, hustě hedvábitě chlupaté až vlnaté; kališní lístky jsou 2–3 mm dlouhé, chlupaté, koruna je 2–3 mm dlouhá, korunní cípy jsou zašpičatělé, lysé nebo jen řídce chlupaté. Plodem je tobolka dosahující délky okolo 2,5 mm.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 20. 5. 2018 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, pohoří Teno).