Syn.: Plantaginella carinata Fourr., Plantaginella subulata (L.) Fourr., Plantago acanthophylla Decne., Plantago carinata Schrad. ex Mert. et W. D. J. Koch, nom. illeg., Plantago holosteum auct., Plantago humilis Guss.
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Horský mediteránní druh, vyskytuje se v Maroku a Alžírsku, na Pyrenejském poloostrově, Korsice, Sardinii a Sicílii, velmi vzácně na poloostrovní Itálii, a dále na Balkánském poloostrově v Albánii, Řecku a Bulharsku. Uváděný výskyt v Rakousku a Rumunsku se zřejmě týká jiného druhu.
Ekologie: Roste na otevřených místech s travinobylinnou vegetací, často v prostředí značně ovlivňovaném nárazovými větry. Fotografované rostliny provázely nevápnité pískovce v nadmořské výšce 1600 m.
Popis: Nízký polokeřík, na bázi bohatě větvený, tvoří kompaktní polokulovité polštářky o průměru 10–50 cm; větvičky na konci nesou hustou růžici listů; stvoly jsou na průřezu okrouhlé a dorůstají 5–12(–25) cm. Listy jsou čárkovité, 2,5–4(–6) cm dlouhé a 1–2 mm široké, neznatelně žlábkovité, často na okrajích jemně kupředu brvité, na vrcholu špičaté. Květenství je hustý klas 3(–8) cm dlouhý a 3–4 mm široký; květy jsou drobné, s korunními cípy asi 1,5 mm dlouhými; tyčinky jsou asi 6 mm dlouhé, vyniklé. Plody jsou drobné kulovité tobolky.
Poznámka: Ostrůvkovitý, nespojitý areál je příčinou, že jednotlivé populace se vyvíjejí nezávisle. Byla zjištěna určitá morfologická diferenciace, která vedla k tomu, že někteří badatelé rozlišují více taxonů na úrovni poddruhů nebo druhů. Vyobrazené rostliny by v užším pojetí zřejmě odpovídaly typu, pro který bylo použito jméno Plantago humilis.
Fotografováno dne 23. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Polizzi Generosa, Vallone Madonna degli Angeli).