Syn.: Anemone alpina L.
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Rozšíření: Velmi složitý a proměnlivý okruh koniklece alpínského (Pulsatilla alpina) je rozšířen od středního Španělska přes Pyreneje, Alpy, Apeniny, Juru, Harz, Krkonoše, Karpaty až po hory Balkánského poloostrova. V tomto území je v současné době rozlišováno osm poddruhů. Zde představený nominátní poddruh P. alpina subsp. alpina roste v pohoří Jura a v severních Alpách od Grenoblu po Bavorsko.
Ekologie: Roste na travnatých nebo kamenitých svazích nad horní hranicí lesa; dává přednost humusem bohatým, karbonátovým, sušším a dusíkem spíše bohatším půdám. Geologickým podkladem jsou výhradně vápence.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–50 cm vysoká, obvykle s jednou přímou a chlupatou lodyhou, výjimečně je oddenek mnohohlavý. Přízemní list je jediný, velký, řapíkatý, trojnásobně zpeřený, i za plodu na okraji i na ploše lysý, řapíčky úkrojků 1. řádu jsou 3–5 cm dlouhé, úkrojky 2. řádu jsou obvykle přisedlé, úkrojky posledního řádu jsou asi 1 cm dlouhé a asi 0,5 cm široké, s 14–20 zuby. Květy jsou jednotlivé, miskovité, 4–5,5 cm v průměru, okvětní lístky (většinou v počtu 7) jsou bílé. Plodem je ochmýřená nažka.
Ohrožení a ochrana: Zákonnou ochranu požívá v Německu, Rakousku i ve Švýcarsku.
Poznámka: Teprve v nedávné době byly zveřejněny srovnávací studie, které hodnotí morfologickou variabilitu, geografické i ekologické aspekty jednotlivých typů koniklece alpínského. Nejsnáze se pozná žlutokvětá P. a. subsp. apiifolia, která se vyskytuje od Pyrenejí přes Západní Alpy až do Tyrolska, většinou na silikátu nebo dolomitu. Ostatní bělokvěté poddruhy se navzájem odlišují především tvarem listů, ale i výškou, velikostí květů a ekologickými nároky. Poddruh P. a. subsp. austriaca roste na silikátech od Tyrolska po Štýrsko, v Západních Alpách v Savojsku a Piemontu jej na silikátech nahrazuje velkokvětý poddruh P. a. subsp. cottianaea. Na vápencích a dolomitech v jihovýchodních Alpách a Dinaridech roste P. a. subsp. austroalpina, zatímco v jihozápadních Alpách a v horách Apeninského poloostrova na podobných horninách najdeme P. a. subsp. millefoliata. V nejvýchodnější části vápencových Alp najdeme poddruh P. a. subsp. schneebergensis. Severně a východně od Alp od Harzu po rumunské Karpaty se vyskytuje P. a. subsp. alba, a to převážně na kyselých horninách.
Fotografovala Eva Rencová, dne 13. 6. 2018 (Rakousko, Tyrolsko, Rofan).
Literatura:
- Moser D. M. (2003): Sippendifferenzierung der Pulsatilla alpina (L.) Delarbre in Alpenraum. – Candollea 58: 45–61.
- Zetzsche H. (2004): Die Phylogeographie des Artkomplexes Pulsatilla alpina (Ranunculaceae). – Halle. [Ms., dissertation].