Syn.: Pinus bafouriana var. aristata Engelm.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Pinus aristata
Rozšíření: Severní Amerika. V jižních polohách Skalistých hor a izolovaná populace v Arizoně v San Francisco Peaks.
Ekologie: Roste při horní hranici lesa v nadmořských výškách 2 800 až 3 600 m, na mělkých skeletovitých půdách (dolomit). Roste v náročných podmínkách – vysoké mrazy, sucho, krátká vegetační doba.
Pinus aristata
Popis: Pomalu rostoucí, malý, nanejvýše 18 m vysoký a někdy vícekmenný strom s nerovnoměrnou korunou a hadovitými větvemi. Jehlice po 5 ve svazečku, 2–4 cm dlouhé, hustě nahloučené na větvičce. Jsou pokryté bílými výrony zoxidované pryskyřice. V domovině si zachovává 20–30 ročníků jehlic, u nás v příznivých podmínkách 6–10. Šišky přisedlé, až 9 cm dlouhé, štítek vyklenutý nesoucí 8 mm dlouhou osinu, podle které získal druh české epithetum. Semena hnědá s lehce oddělitelným křídlem.
Pinus aristataPinus aristata
Pinus aristata
Využití: V minulosti vysazována poměrně zřídka, ale v současnosti se začíná objevovat hojněji. Důvodem je její pomalý růst, ale i velká odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám.
Poznámka: Varieta Pinus aristata var. longeava (D. K. Bailey) E. Murray se v domovině dožívá až 4000 let a je považována za nejstarší dřevinu na světě. Věk nejstaršího stromu pojmenovaného Metuzalém je odhadován na 4750 let. Roste ve White Mts. Od var. aristata se pozná podle chybějících bílých kapiček pryskyřice. Šišky mají jen krátkou osinu nebo ji nemají vůbec.
Pinus aristata
Fotografováno v roce 2005 (Chrudim, 90 let starý strom) a v červnu 2009 (Heřmanův Městec, 150 let starý strom).