Syn.: Pinus armandii Franchet var. dabeshanensis (W. C. Cheng et Y. W. Law) Silba, Pinus fenzeliana Handel-Mazzetti var. dabeshanensis (W. C. Cheng et Y. W. Law) L. K. Fu et Nan Li
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Quinquefoliae Duhamel, podsekce Flexiles (Shaw) P. Landry, série Armandianae Businský
Rozšíření: Pinus dabeshanensis je endemitem čínského pohoří Dabie okolo hranic provincií Anhui a Hubei s výskytem přesahujícím do provicie Henan. Oblast leží na severní zeměpisné šířce 31° až 31° 30’. Areál druhu má rozsah asi 100 km, ale celá populace je rozptýlena do jednotlivých jedinců nebo nepočetných skupin. Podle údajů z konce minulého století populace tohoto druhu obsahovala asi 230 jedinců, z nichž jen méně než 50 bylo dospělých (s průměrem kmene přes 30 cm). Podle současných informací o všech druzích borovic lze P. dabeshanensis označit za druhou nejvzácnější borovici na světě (po Pinus squamata).
Ekologie: Pinus dabeshanensis se vyskytuje převážně na stinných strmých horských svazích s preferencí východní expozice nebo na hřebenech, na žulovém podkladu, ve výškové zóně (700–)900–1200(–1400) m. Roste ve smíšených lesních porostech, často společně s Pinus hwangshanensis subsp. transfluminea, Castanea seguinii, Quercus serrata, Cyclobalanopsis glauca, Fagus longipetiolata, Alnus trabeculosa, Platycarya strobilacea, Stewartia sinensis, Cornus controversa, Cornus kousa var. chinensis, Sorbus alnifolia nebo Magnolia biondii. Nejvyšší hory pohoří Dabie dosahují výšky mezi 1700 a 1800 m n. m. Roční srážkový úhrn je 1200 až 2200 mm, nejnižší zimní teploty klesají na -16 °C. Dendroflóra pohoří je velmi bohatá (údajně asi 850 druhů dřevin).
Popis: Strom dorůstající výšky do 25 m, s válcovitou korunou s ± vodorovnými větvemi, ve stáří mírně dolů ohnutými; kmen přímý, (nejsilnější známý) do asi 60 cm v průměru, s jemně šupinatou borkou. Výhony světle žlutavě hnědé, lysé a lesklé. Jehlice přímé, po 5 ve svazku, 5–12(–14) cm dlouhé a okolo 1 mm široké, na hranách hustě pilovité, svrchu světle zelené, na vnitřních stranách šedavě ojíněné. Šišky převislé na krátkých a často zahnutých stopkách, válcovitě elipsovité, 9–16 cm dlouhé, dozrávající v září druhého roku. Šupiny šišek křehké; apofýzy čerstvě otevřených (suchých) šišek světle žlutohnědé, hladké, na největších semenných šupinách mezi 2,5 až 3 cm široké, kosočtverečné, s předním okrajem nápadně zpět zahnutým, pupek v principu na konci šupiny (terminální), ale přehnutým okrajem apofýzy posunutý na její hřbetní stranu. Semena elipsovitá až obvejcovitá, 13–18 × 6–9 mm velká, s tenkým, křehkým osemením, se zakrnělým, nefunkčním křídlem, lámavým a zanechávajícím zesílenou bázi na předním okraji semene, zatímco čepel křídla ± trojúhelníkovitého tvaru s roztřepeným předním okrajem ulpívá na vlastní semenné šupině.
Ohrožení a ochrana: Pinus dabeshanensis představuje jeden z nejohroženějších druhů borovic na světě. Vyskytuje se v oblasti s rozptýleným vesnickým osídlením, mozaikovitým zemědělským využíváním horské krajiny a častým výběrovým, skupinovým i plošným kácením lesních porostů. Tyto zátěže místní přírody jsou dlouhodobé a zajisté jsou i hlavním důvodem dnešní nízké početnosti populace popisované borovice. Dalším novým problémem může být genetická eroze druhu vlivem pravděpodobné spontánní hybridizace s okolními výsadbami podobné Pinus armandii. Ty byly vysazeny koncem 50. let minulého století zřejmě ve snaze posílení místní populace „podobné“ borovice pro lesnické využití.
Využití: Dřevo borovice dabiešanské je považováno za velmi kvalitní. Druh by mohl být úspěšně lesnicky pěstován i mimo území přirozeného výskytu, ale musí být dodržena evidence jeho původu, aby byla vyloučena jeho záměna s Pinus armandii.
Poznámka: Tomuto ohroženému druhu byla věnována pozornost místních odborníků, kteří provedli jeho podrobné terénní studium. Poznatky byly shrnuty ve speciální monografii publikované v r. 1999 v čínštině s rozsáhlým anglickým shrnutím a legendou k přílohám. Tato monografie mj. potvrzuje oprávněnost klasifikace Pinus dabeshanensis jako samostatného druhu. Přesto je tato borovice většinou západních autorů – zjevně na základě absence osobního poznání – hodnocena v kategorii variety, a to buď Pinus armandii nebo Pinus fenzeliana. Přitom druhá alternativa byla vytvořena jinými čínskými autory (publikováno v roce 1997) na základě studia sporého herbářového materiálu v Pekingu a chybné interpretace geografických údajů. Naneštěstí kombinace Pinus fenzeliana var. dabeshanensis byla přijata i v moderním díle Flora of China.
Fotografováno dne 15. 9. 1998 (Čína, typový a zřejmě největší známý strom druhu s obvodem kmene 190 cm a výškou 22 m, který roste v okrese Yuexi v provincii Anhui).