Syn.: Pinus sinensis var. yunnanensis (Franch.) Shaw, Pinus tabuliformis var. yunnanensis (Franch.) Dallim. et A. B. Jacks., Pinus insularis var. yunnanensis (Franch.) Silba, Pinus kesiya subsp. yunnanensis (Franch.) Businský
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Pinus, sekce Pinus, podsekce Insulares E. Murray
Rozšíření: Pinus yunnanensis zaujímá relativně nevelký areál v jihozápadní Číně, převážně v téměř celé provincii Jün-nan (kromě jihozápadního cípu kde je nahrazena příbuznou Pinus kesiya) a v jihozápadním S’-čchuanu; z východního Jün-nanu také zasahuje do západního Kuej-čou a západního Kuang-si.
Ekologie: Druh vytváří obvykle čisté lesní porosty na sušších horských svazích, odkud sestupuje na plochá dna údolí. Vyskytuje se ve výškách mezi 400 a 3000 m n. m. Ve vysokých pohořích (dosahujících přes 5000 m n. m.) na okraji tibetského plata v severní části areálu vytváří spodní lesní zónu, kde se občas stýká s Platycladus orientalis nebo Cupressus duclouxiana. Na některých lokalitách se mísí také s Keteleeria evelyniana nebo Pinus armandii a v severozápadní části areálu okolo horní hranice výskytu místy vytváří hybridní populace s Pinus densata.
Popis: Vysoké stromy dorůstající výšky okolo 30 m, s přímým, relativně štíhlým kmenem až přes 1 m v průměru, se silnou hrubě rozbrázděnou borkou; koruna v dospělosti řidší, zaoblená. Větve s brzo se odlupující vnější korovou vrstvou; výhony jednočlánkové, relativně silné, často načervenale hnědé. Jehlice polotuhé až ohebné, přehnuté nebo svěšené, po 3 ve svazku, 14–30 cm dlouhé a převážně 1,1–1,6 mm široké, na hranách pilovité, vytrvávající obvykle jen dva roky; pochvy jehlic zpočátku okolo 2 cm dlouhé, vytrvalé. Šišky šikmo dolů ohnuté, na krátké, silné stopce, jednotlivě až v přeslenu po 4, vejcovitě kuželovité, 6–11 cm dlouhé, po dozrání otvíravé, se silným vřetenem, vytrvávající více let na větvích. Semenné šupiny pevné; apofýzy lesklé, až okolo 20 mm široké, na exponované straně šišek obvykle zaobleně zduřelé, s nevýrazným příčným kýlem; pupek na vrcholu apofýzy (dorsální), s drobným hrotem. Semena 4–6 mm dlouhá, s oddělitelným, 12–20 mm dlouhým křídlem.
Ohrožení a ochrana: I když druh vytváří obvykle masové populace, jsou jeho porosty v celém areálu silně omezovány kácením a osekáváním spodních větví, takže výskyt starších stromů s neporušeným habitem je jen ojedinělý. Přesto jsou torza mnoha populací dostatečně vitální a úspěšně zmlazují.
Využití: Druh je v domovině intenzivně využíván na dřevní hmotu kmenů, která je používána na stavby, železniční pražce, prkna, nábytek a jako zdroj celulózy. Z kmenů se lokálně těží pryskyřice jejich nasekáváním; kořeny se využívají ke kultivaci ušlechtilých hub; borka je zdrojem taninu. Tato borovice není ve světě pěstována vyjma ojedinělých případů v arboretech nebo botanických zahradách. Je teplomilným druhem, který by stěží prosperoval v podmínkách střední Evropy. V České republice nebyl nikde zjištěn a případné údaje o jeho pěstování se vztahují k jiným druhům.
Poznámka: K tomuto druhu je obvykle přiřazována zakrslá keřovitá varieta pygmaea. Podrobným srovnávacím studiem autora tohoto příspěvku však byl tento taxon vyhodnocen jako Pinus densata var. pygmaea J. R. Xue v souladu s jeho původním pojetím. Hybridní populace mezi Pinus yunnanensis a Pinus densata subsp. densata byly nedávno popsány pod jménem Pinus ×naxiorum Businský podle tibetského etnika Naxi žijícího v severozápadním Jün-nanu.
Fotografováno ve dnech 11. 7. 1990 (Čína, Soutěska tygřího skoku mezi pohořími Jü-lung-süe Šan a Cha-pa Šan v severozápadním Jün-nanu), v květnu 1995 (krasové hory v okolí města Ma-li-pcho v jižním Jün-nanu nedaleko hranic Vietnamu), v srpnu 1998 (hory nad městem Sin-chua (Xinhua) v severovýchodním Jün-nanu) a 7. 7. 2001 (údolí Taka v povodí řeky Ja-lung, okres Ťiou-lung, jihozápadní S’-čchuan).