Syn.: Campanula corymbosa Ten., nom. illeg., Campanula mrkvickana Velen., Campanula planiflora Willd., nom. illeg., Campanula rosanii Ten., nom. illeg., Campanula tenorei Moretti, Campanula thomasii Ten. ex A. DC., Campanula verticillata Guss., nom. illeg., Campanula willdenowiana Schult.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Těžiště areálu tohoto druhu leží na Balkáně, kde roste především v severní části Řecka, dále v Albánii a Černé Hoře, okrajově snad také v Bulharsku a Srbsku. Přesahuje i do jižní Itálie, kde se vyskytuje v Apulii (místy hojně) a velmi vzácně i v okolí města Matera v sousední provincii Basilicata.
Ekologie: Nejčastěji roste ve štěrbinách vápencových skal, většinou alespoň částečně zastíněných nebo ovlivněných vlhčím vzduchem. Lokality leží často v blízkosti moře, ale na skalách, kam dosahuje slaná tříšť, neroste, vyhýbá se i skalám, do nichž se opírá polední slunce.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina s přímými nebo vystoupavými silnými lodyhami 20–40 cm vysokými. Listy jsou střídavé, nápadně sukulentní, někdy žláznaté; dolní listy jsou řapíkaté, vejčité, na okraji vroubkované nebo zubaté, listy výše na lodyze jsou přisedlé, kopinaté, na bázi klínovité. Květenství je bohatý, hustý, často zkrácený hrozen, někdy je lodyha latovitě rozvětvená; květy jsou 5četné; kalich postrádá přívěsky, kališní lístky jsou úzce kopinaté; koruna je zvonkovitá, 1,5–2,5 cm dlouhá, světle modrá, uvnitř poněkud tmavší; tyčinek je 5; čnělky jsou 3, semeník je spodní. Plodem je přímá tobolka.
Poznámka: Druh je dosti proměnlivý a zejména dříve byly odlišovány italské a balkánské populace jako samostatné taxony na druhové nebo poddruhové úrovni. Nejblíže příbuzným druhem je severojadranský zvonek Campanula pyramidalis, který je vysoký a obvykle přímý. Oba druhy se zřejmě nikde svými areály nepřekrývají.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 17. 9. 2014 (Itálie, Apulie, Santa Cesarea Terme).