Břeclav je jihomoravské město známé z lidových písní a také jako železniční křižovatka. Leží na řece Dyji a na obě strany jejího toku se od Břeclavi táhnou lužní lesy, které začínají div ne přímo ve městě. Nedaleko zámku, hned za vodárnou, se v Kančí oboře nalézá zajímavá tůň Bruksa, oblíbená zvláště místními rybáři (mapa).
V samotné tůni lze spatřit např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus), stulík žlutý (Nuphar lutea) nebo voďanku žabí (Hydrocharis morsus-ranae), při březích roste např. ostřice řídkoklasá (Carex remota) nebo jilm habrolistý (Ulmus minor). Břehy jsou obklopeny lužním lesem, na jižním konci rákosinami, na severním spíše porosty vysokých ostřic. Při jejich okrajích vzácně roste zřídka vídaná violka vyvýšená (Viola elatior).
Zajímavé jsou také luční porosty severně od tůně. Na dohled tůně rostou z běžných druhů ostřice plstnatá (Carex tomentosa), sítina smáčknutá (Juncus compressus), metlice trsnatá (Deschamspia caespitosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale), mochna husí (Argentina anserina), bukvice lékařská (Betonica officinalis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), snědek Kochův (Ornithogalum kochii), svízel severní (Galium boreale), kohoutek luční (Silene flos-cuculi), kostival lékařský (Symphytum officinale), ze vzácnějších violka nízká (Viola pumila), dále koromáč olešníkový (Silaum silaus) nebo ptačinec bahenní (Stellaria palustris). Ještě dál, za pásem křovin, mají louky trochu jiný charakter, jsou pravidelně kosené, hojná je psárka luční (Alopecurus pratensis), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), zvonek rozkladitý (Campanula patula), hrachor luční (Lathyrus pratensis), ale roste zde například také několik vzácnějších druhů, jako žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), kyprej prutnatý (Lythrum virgatum), česnek hranatý (Allium angulosum), konitrud lékařský (Gratiola officinalis), jarva žilnatá (Cnidium dubium).
Ani okolní lužní lesy, táhnoucí se až k Novomlýnským nádržím, nejsou nezajímavé. Informační tabule slibují např. sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), bleduli letní (Leucojum aestivum), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), dymnivku nízkou (Corydalis pumila), pryšec bahenní (Euphorbia palustris). Běžný návštěvník však nalezne spíše druhy běžné, jako je orsej jarní (Ficaria verna), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), čistec lesní (Stachys sylvatica) nebo podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Všímavější návštěvník si všimne i druhů vzácnějších, jako jsou sporýš lékařský (Verbena officinalis), rozrazil dlouholistý (Veronica maritima), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), karbinec statný (Lycopus exaltatus), divizna švábovitá (Verbascum blattaria) nebo pryšec lesklý (Euphorbia lucida). Zvláště z jara lze návštěvu zdejších lužních lesů, protkaných sítí pohodlných cest, doporučit. Není zde ještě tolik krvechtivých potvorstev a jarní aspekt bývá v lužních lesích nádherný. Později už to tak jasné není.
