Holantarctis – Novozélandská oblast – Norfolská provincie

Izolovaný starý sopečný ostrov Norfolk leží přibližně mezi australskou pevninou, Novým Zélandem a Novou Kaledonií. Je nejvíce na sever vysunutým územím Novozélandské oblasti, která je součástí květenné říše Holantarctis. Rozloha hlavního ostrova činí asi 35 km2, u něj se nachází maličký ostrůvek Nepean a asi 7 km jižněji ještě Filipův ostrov (1,9 km2). Nejvyšší bod hlavního ostrova vystupuje do výšky 319 m n. m. Na ostrovech panuje subtropické klima s nepříliš velkým kolísáním teplot i srážek v průběhu roku; roční průměr teplot je 18,9 °C, úhrn srážek téměř 1300 mm. Ostrov byl jednu dobu osídlen Polynésany, ale kapitán Cook, který na něj vstoupil v roce 1774 jako první Evropan, jej našel liduprázdný. Dnes zde žije asi 2300 obyvatel.

Lagunaria patersonia

V Cookově době ostrov pokrývaly husté lesy tvořené endemickým blahočetem Araucaria heterophylla, které dosahovaly výšky až 60 m. Spolu s ním rostou další endemické dřeviny, např. Dysoxylum bijugum (Meliaceae) a Meryta angustifolia (Araliaceae), ve vlhčích úžlabinách i jediná zdejší palma Rhopalostylis baueri a mohutné stromové kapradiny Cyathea brownii a Cyathea australis subsp. norfolkensis. Daří se zde i liánám, např. kapaře Capparis nobilis a pandánovité Freycinetia baueriana, a epifytům, z nichž nejpozoruhodnější je rodu Psilotum blízký druh Tmesipteris forsteri, z orchidejí např. Bulbophyllum argyropus a Dendrobium brachypus. Na útesech na pobřeží převládá Phormium tenax a dále např. keřový pryšec Euphorbia norfolkiana, spolu s nimi ještě Lobelia anceps. V písčitých zátokách jsou typické Tetragonia trigyna a Lagunaria patersoniana.

Původní flóra čítá 174 druhů, z nich je 50–60 endemických; v systematickém složení je nápadně vysoké procento kapraďorostů, což odpovídá izolovanosti ostrova a současně i stabilně vlhkému klimatu. Květena má přechodný charakter mezi holantarktickou a paleotropickou flórou a zřetelný gondwanský původ. Zdejší Araucaria je nejblíže příbuzná novokaledonskému druhu Araucaria columnaris, zatímco např. Phormium tenax roste i na Novém Zélandu.

V současné době je květena pod velkým antropickým tlakem; většina původních lesů byla vykácena, šíří se zde neofyty, kterých je zde nyní více než druhů domácích. Mnoho původních druhů je existenčně ohroženo, endemický ibišek Hibiscus insularis a bobovitá Streblorrhiza speciosa úplně vyhynuly. Pro ochranu zbytků původní vegetace i vzácných endemitů byl v roce 1986 vyhlášen národní park, který zabírá asi 1/7 ostrova. Endemický blahočet se ovšem dostal i na znak a vlajku ostrova.

Lycopodiella cernua

Na BOTANY.cz najdete tyto původní druhy Norfolské provincie:

Sousedící floristické provincie:

Phormium tenax

Fotografovali Ladislav Kovář, Věra Svobodová a Vít Grulich.