Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Pinus, sekce Trifoliae Duhamel, podsekce Leiophyllae Loudon
Rozšíření: Pinus lumholtzii je široce rozšířena v západním Mexiku podél Sierra Madre Occidental, přibližně mezi 20. a 30. rovnoběžkou. Roste zejména na jihozápadě státu Chihuahua, na západě státu Durango, ve státech Nayarit a Jalisco; z těchto států také zasahuje i do sousedních území.
Ekologie: Druh se vyskytuje zejména ve světlých, řídkých a suchých boro-dubových lesích v hornaté krajině na náhorních planinách a svazích v kamenitém až skalnatém terénu. Vytváří menší čisté porosty s vtroušenými duby nebo roste společně s dalšími druhy borovic, zejména Pinus leiophylla, Pinus arizonica, Pinus engelmannii, Pinus durangensis nebo Pinus devoniana. Hlavní výškové rozšíření leží v rozmezí 1700 až 2600 m n. m. Úhrn ročních srážek v oblasti jejího hlavního výskytu je nejčastěji jen 500–600 mm, ale na svazích se sklonem k Tichému oceánu místy poněkud vyšší.
Popis: Nízké stromy dorůstající výšky 15 až 20 m s přímým, nízce zavětveným kmenem až 80 cm v průměru, s borkou silnou, hrubě podélně rozbrázděnou; koruna v dospělosti široká, téměř kulovitá. Výhony tenké, ojíněné, se sbíhavými primárními šupinami vytvářejícími ploché, brzo opadavé polštářky. Jehlice světle zelené, ohebné, nápadně svisle visící (i ze vzpřímených větévek), po (2–)3(–4) ve svazku, (15–)20–30(–43) cm dlouhé, 1–1,5 mm široké, s pilovitými hranami a průduchy na všech stranách; pochvy jehlic zpočátku 2,5–3,5 cm dlouhé, roztrhávající se na jednotlivé, zakroucené šupiny, brzo zcela opadavé. Šišky s dvouletým vývojem, převislé na nápadně štíhlé, až 1,5 cm dlouhé stopce (opadávající se šiškou), většinou jednotlivě, vejcovité až úzce vejcovitě kuželovité, (3–)4–7(–9) cm dlouhé, brzo po otevření opadavé. Semenné šupiny pevné; apofýzy zduřelé, 7–13 mm široké, u zralých šišek obvykle světle (žlutavě) hnědé, ± lesklé, se středovým, relativně velkým pupkem obvykle ohraničeným prstencem a s drobným, opadavým hrotem. Semena 4–7 mm dlouhá, s oddělitelným, 10–17 mm dlouhým křídlem.
Ohrožení a ochrana: Druh roste v oblastech s lokálním výskytem požárů, ale zdá se, že je na ně dobře adaptovaný. Není celkově ohrožen ani větším kácením vzhledem k preferenci těžko dostupných skalnatých stanovišť.
Využití: Pinus lumholtzii je místy kácena spolu s jinými druhy borovic; má tvrdé, těžké dřevo využívané zejména jako palivo, občas i jako stavební materiál. Je velmi zajímavá svými nápadně převislými jehlicemi, a tak by mohla být používana jako okrasná dřevina vhodná pro velmi suchá stanoviště v teplejších oblastech.
Poznámka: Příbuznost Pinus lumholtzii s jinými druhy borovic je poněkud nejasná. Obvykle bývá řazena do samostatné skupiny (podsekce Leiophyllae) spolu s mexickou Pinus leiophylla, se kterou sdílí znak opadavých pochev svazků jehlic, unikátní v celém podrodu Pinus. Na pozici této skupiny ve fylogenetickém systému rodu, jakož i na samotnou příbuznost těchto dvou druhů však stále není jednotný názor. V přírodě se však pravděpodobně vyskytují kříženci těchto dvou druhů, kteří by potvrdili jejich vzájemnou příbuznost. Pinus leiophylla se na rozdíl od Pinus lumholtzii vyznačuje tříletým vývojem šišek, tj. znakem, který sdílí pouze s evropskou Pinus pinea. Všechny moderní fylogenetické studie založené na analýzách DNA se shodují v závěru, že oba mexické druhy patří do širší skupiny amerických borovic, formálně vymezené jako sekce Trifoliae. Jejich vzájemnou příbuznost nevylučují ani jednoznačně nepotvrzují.
Fotografováno ve dnech 23. 2. 1999 (Mexiko, Zacatecas, Sierra de Morones západně od města Jalpa) a 21. 2. 2007 (západně nad městem Monte Escobedo, okolo hranic států Zacatecas – Jalisco).