Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Quinquefoliae Duhamel, podsekce Strobus Loudon, série Chylae P. Landry, podsérie Wangianae Businský
Rozšíření: Pinus wangii v úzkém pojetí byla donedávna známa jen z velmi malé krasové oblasti v jihovýchodní části čínské provincie Jün-nan poblíž vietnamských hranic, kde byla objevena v zimě 1939/1940 (popsána v r. 1948). Do konce 20. století zůstala jednou z nejméně známých borovic na světě. Na své typové lokalitě v okrese Xichou vyhynula následkem odlesnění během druhé poloviny 20. století. Zbylo několik fragmenů populací v sousedním okrese Malipo nedaleko Vietnamu. Teprve na přelomu 20. a 21. století byla tato borovice nalezena v sousední vietnamské provincii Ha Giang. Podrobnou revizí celé příbuzenské skupiny v terénu, herbářích a literatuře, provedenou autorem tohoto příspěvku a publikovanou v r. 2004, bylo zjištěno, že taxon známý jako Pinus kwangtungensis Chun ex Tsiang se jen nevýznamně odlišuje. Byl tedy přehodnocen jako P. wangii subsp. kwangtungensis (Chun ex Tsiang) Businský a jeho varieta byla akceptována jako třetí poddruh P. wangii subsp. variifolia (Nan Li et Y. C. Zhong) Businský. V tomto novém širším pojetí borovice Wangovy je pak P. wangii subsp. kwangtungensis rozšířena dále na východ v jihočínských provinciích Kuang-tung, Chu-nan, Kuang-si a Kuej-čou a je jí věnován na našich stránkách samostatný příspěvek. Taxon P. wangii subsp. variifolia je morfologicky i ekologicky bližší k nominátnímu poddruhu P. wangii subsp. wangii a je rozšířen v severovýchodním Vietnamu (zejména v provincii Cao Bang a lokálně okolo hranic sousedních provincií Bac Can a Tuyen Quang) a v sousední části čínské provincie Kuang-si.
Ekologie: Pinus wangii subsp. wangii a P. w. subsp. variifolia má stejné ekologické nároky, pouze s rozdílem výškové zóny jejich lokalit. Oba poddruhy jsou svým výskytem vázány na strmé skalnaté krasové kužele (mogoty) a hřebeny tropické krasové hornatiny mezi 22° 15’ a 23° 25’ severní šířky. Vyskytují se roztroušeně okolo vrcholů a hřebenů mezi nízce stromovitou a keřovitou, druhově bohatou vegetací, z konifer místy spolu s Tsuga chinensis, Pseudotsuga brevifolia, Podocarpus pilgeri nebo Dacrydium elatum. Pinus wangii subsp. wangii roste v rozmezí 1400–1900 m n. m., P. w. subsp. variifolia v rozmezí 500–1400 m n. m.
Popis: Borovice Wangova v širším pojetí (morfologické znaky odlišující poddruhy jsou uvedeny samostatně) jsou nízké stromy do 8 až 20 m výšky, nízký kmen do průměru okolo 1 m se brzo nepravidelně větví nebo probíhá přímo do relativně široké koruny, kosterní větve často vodorovné s hustým větvením posledních řádů. Výhony tenké, lesklé nebo ojíněné, lysé až hustě pýřité. Jehlice nápadně obloukovitě zahnuté, dosti tuhé, pouze po 5 ve svazku (kromě subsp. variifolia), nejčastěji 3–6 cm dlouhé a 1–1,5 mm široké, s řadami průduchů na vnitřních stranách s nevýrazným až nápadným ojíněním, s pilovitými hranami; pochvy jehlic brzo opadavé. Šišky převislé na tenkých až středně silných, 0,5–2,5 cm dlouhých stopkách, podlouhle vejcovité až úzce elipsovité, nejčastěji 4–10 cm dlouhé, otevřené 3,5–6,5 cm široké, brzo opadavé až několik let nepevně držící na větvi. Apofýzy obvykle silné a pevné, s ± hladkým, lesklým povrchem, s předními hranami a koncovým pupkem přihnutými k ose (zavřené) šišky. Semena nejčastěji 8–12,5 mm dlouhá s relativně širokým, 4–18 mm dlouhým funkčním křídlem.
Pinus wangii subsp. variifolia se od obou poddruhů (a zároveň všech pravých pětijehličných borovic – sekce Quinquefoliae) odlišuje variabilním počtem jehlic ve svazku v rozsahu (2)3–5; dále se vyznačuje zcela lysými, tmavě kaštanově hnědými a lesklými výhony a šiškami do 6 cm dlouhými na tenkých stopkách. Pinus wangii subsp. wangii má vždy pýřité výhony a jehlice na vnitřních stranách nepříliš nápadně šedavě ojíněné. Pinus wangii subsp. kwangtungensis je uvedena samostatně.
Ohrožení a ochrana: Oba poddruhy borovice Wangovy vázané na krasové kopce jsou velmi ohroženy dlouhodobou devastací vegetace chudým domorodým obyvatelstvem za účelem získávání dřeva na všestranné použití, včetně topiva a získávání zemědělské půdy (zejména pro pěstování kukuřice). Mnohé populace byly oslabeny na poslední obnažené stromy živořící okolo vrcholů všeobecně odlesněných mogotů nebo zničeny úplně. V těchto územích nejsou ani přírodní rezervace pod jejichž ochranou by mohly populace borovic prosperovat.
Využití: Dřevo borovice Wangovy bylo v době svého objevu používáno na výrobu sudů, ale zdá se, že důvodem mizení jejich populací je spíše dlouhodobé odlesňování místních krasových oblastí. Jako užitková dřevina pro jiné použití dřeva nemá význam vzhledem k malým rozměrům kmenů a pomalému růstu. Pro okrasné účely je vhodný jen poddruh P. w. subsp. kwangtungensis.
Fotografováno v červenci 1996 a červenci 1999 (Pinus wangii subsp. wangiiČína, v okrese Malipo v jihovýchodním Jün-nanu) a ve dnech 31. 8. 1998 (P. wangii subsp. variifolia na typové lokalitě nad městem Tiandeng v jihozápadním Kuang-si v Číně) a dne 8. 5. 2010 (P. w. subsp. variifolia u města Na Hang v severním Vietnamu).