Georg Heinrich Wilhelm Schimper se narodil 19. srpna 1804 v Reichenschwandu nedaleko Norimberku, zemřel v říjnu 1878 v městě Adwa v dnešní Etiopii. Německý přírodovědec.
Pocházel ze vzdělané rodiny, mezi jeho příbuznými najdeme další významné přírodovědce: jeho strýc Wilhelm Philippe Schimper byl ředitel Přírodovědného muzea ve Strassbourgu a proslul jako významný geolog a bryolog. Univerzitní studia přírodních věd absolvoval v Mnichově a posléze pracoval jako ilustrátor v týmu významného geologa Louise Agassize.
Po roce 1830 se vydal ve službách společnosti Unio Itineraria na první badatelskou výpravu do severní Afriky do Alžírska; zpráva o této cestě měla podobu knihy Reise nach Algier 1831–1832, která vyšla ve Stuttgartu v roce 1834. V té době již Schimper mířil opět do severní Afriky, tentokrát do Egypta (opět pro Unio Itineraria). Procestoval Sinajský poloostrov a zavítal i na dnešní území Saúdské Arábie, aby se nakonec v roce 1836 usadil v Etiopii.
Etiopie se Schimperovi stala osudnou. Získal velkou přízeň tamního významného aristokrata dedžazmače Wube Haile Maryam, který si ho tak oblíbil, že ho pověřil správou menší etiopské provincie Enticcho nedaleko města Adwa, a dokonce jej oženil se svou dcerou Mirritsit, s níž měl několik dětí. Schimper však nezůstával jen u úřednických povinností, ale pilně cestoval po severní Etiopii, sbíral rostliny a posílal je do Evropy, kde se staly součástí významných kolekcí. Hlavní část přišla do přírodovědeckých muzeí v Paříži a Berlíně, ale berlínský soubor utrpěl ztráty během druhé světové války.
Schimper nasbíral v severní Etiopii množství rostlin, zejména botanicky objevil Simienské hory. Jeho materiál, čítající mnoho stovek položek, zpracovali a popsali přední evropští badatelé. Hvězdnicovité (Asteraceae) zpracovával zejména C. H. Schultz „Bipontinus“, další skupiny zejména C. F. F. Hochstetter, E. G. Steudel, A. Richard a další, Schimperovy sběry jsou dnes typovým materiálem asi 250 druhů. Kromě rostlin se Schimper zabýval i živočichy, zejména hmyzem, a spolupracoval s německým kreslířem E. Zanderem, který v té době také pobýval v Etiopii.
V roce 1855 však pro Schimpera ideální podmínky skončily. Císař Tewodros, který se nepohodl s jeho ochráncem, Schimpera zbavil funkce a uvěznil jej v pevnosti Magdala. Z potupných podmínek jej vysvobodila teprve prohraná bitva Etiopanů s britským generálem Georgem Napierem v roce 1868, po níž císař Tewodros spáchal sebevraždu. Schimper se vrátil do města Adwa, kde záhy zemřela jeho manželka a kde nakonec zemřel i on sám. Schimperův syn mezitím odjel do Evropy, vystudoval polytechniku v Karlsruhe a po návratu do Afriky působil jako inženýr v tehdejší italské kolonii Eritrea a v roce 1882 se dal rovněž do služeb etiopských císařů.
V botanické literatuře se používá zkratka jména G. W. SCHIMP. Na Schimperovu počest bylo pojmenováno několik desítek druhů, např. Carduus schimperi, Dianthoseris schimperi, Euclea schimperi, Euphorbia schimperi, Helichrysum schimperi, Lotus schimperi, Swertia schimperi nebo Ranunculus schimperianus.
