SORBUS CUCULLIFERA M. Lepší et P. Lepší – jeřáb kornoutolistý / jarabina

Syn.: Aria cucullifera (M. Lepší et P. Lepší) Sennikov et Kurtto, Pyrus cucullifera (M. Lepší et P. Lepší) M. F. Fay et Christenh.
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité

Sorbus cuculifera

Rozšíření: Velmi malý areál se rozkládá v národních parcích Podyjí a Thayatal na moravské i rakouské straně. Lokality leží především v údolí Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a ostrožnou Umlaufberg severně od obce Merkersdorf, ale i v dolních částech údolí říčky Fugnitz a Klaperova potoka.

Ekologie: Roste na výslunných skalách a v řídkých teplomilných doubravách a na jejich okrajích, na kyselém (rulovém nebo fylitovém) i bazickém (vápencovém) podloží, v nadmořské výšce 300–420 m.

Sorbus cucullifera

Popis: Keř nebo menší strom až 12 m vysoký; borka je šedá až tmavošedá, v mládí hladká, posléze zejména na bázi kmene brázditá; větvičky jsou tlusté, letorosty jsou v mládí plstnaté, později olysávají. Listy jsou střídavé, (široce) eliptické až obvejčité, (7,2–)8,4–8,9(–10,5) cm dlouhé a (4,7–)5–5,5(–6,2) cm široké, kožovité, víceméně matné, světle zelené, na rubu zelenošedě plstnaté, s (8–)9–10(–11) páry postranních žilek, na bázi klínovité, na okraji ploché nebo slabě zvlněné, pravidelně jemně 2–3krát pilovité, na vrcholu zašpičatělé. Květenství je hustý vyklenutý chocholík s plstnatými větvičkami; kališní lístky jsou trojúhelníkovité, špičaté nebo zašpičatělé, za květu rozestálé; korunní lístky jsou široce eliptické až široce vejčité, (5,5–)6,5–7(–7,5) mm dlouhé, bílé; tyčinek je asi 20; blizny jsou 2. Malvice jsou elipsoidní až téměř kulovité, (11–)12–13(–13,5) mm dlouhé, nanejvýš stejně široké a dlouhé, s vytrvalými vzpřímenými kališními cípy, za zralosti červené, na bázi a kolem vrcholu vlnaté, jinde olysalé a matné.

Záměny: Sorbus cucullifera je triploidní, má (zejména v mládí) kornoutkovité, poněkud užší listy na osluněných větvičkách a menší plody než velmi podobný, v témže území se vyskytující tetraploidní Sorbus thayensis, který má listy o něco širší, postrádají kornoutkovitý tvar. Spolu s nimi zde ještě roste další tetraploidní jeřáb Sorbus danubialis, který se vyznačuje ještě drobnějšími, hrubě zastřihovaně zubatými listy, které bývají zejména v horní polovině nápadně zprohýbané, a diploidní Sorbus aria, který má listy mnohem měkčí, větší a užší, obvykle s 11–12 páry žilek.

Ohrožení a ochrana: Vzácný druh, celkově je známo asi 450 jedinců. Proto byl v Červeném seznamu ČR (2017) zařazen mezi druhy kriticky ohrožené (C1b, resp CR – critically endangered).

Poznámka: Z území NP Podyjí byl v minulosti popsán druh Sorbus hardeggensis, u nějž se předpokládal hybridní původ mezi břekem (Sorbus torminalis) a některým z muků (Sorbus aria agg.). Posléze se zjistilo, že jde o primární křížence, nikoli o ustálený hybridogenní druh; v Podyjí byly následně rozlišeny a v roce 2015 popsány další dva endemické jeřáby: kromě tohoto druhu ještě S. thayensis.

Sorbus cuculliferaSorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera
Sorbus cucullifera

Fotografovali Martin Lepší a Petr Lepší, v květnu a červnu 2011, červenci 2012 a srpnu a září 2013 (Česko, Morava, NP Podyjí, okolí Čížova a Lukova; Rakousko, Dolní Rakousy, NP Thayatal, okolí Hardeggu).

Literatura:
Lepší, M., Lepší, P., Koutecký, P., Bílá, J. et Vít, P. (2015): Taxonomic revision of Sorbus subgenus Aria occuring in the Czech Republic. – Preslia 87: 109–162.