Syn.: Aria mougeotii (Soy.-Will. et Godr.) Fourr., Aria mougeotii (Soy.-Will. et Godr.) Beck, Hahnia mougeotii (Soy.-Will. et Godr.) C. K. Schneid., Pyrus mougeotii (Soy.-Will. et Godr.) Asch. et Graebn., Pyrus mougeotii (Soy.-Will. et Godr.) Beck, Sorbus aria subsp. mougeotii (Soy.-Will. et Godr.) O. Bolós et Vigo, Sorbus quernea Kovanda, Sorbus scandica H. J. Coste
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Areál tohoto jeřábu se rozkládá od Pyrenejí po italské, švýcarské, německé a rakouské Alpy, na sever zasahuje do Vogéz. Zplanělý byl zjištěn v ČR, dále ve Velké Británii, Irsku a Norsku.
Ekologie: Roste ve světlých lesích a na skalních teráskách, vystupuje i do nadmořských výšek nad 1500 m.
Popis: Obvykle menší vícekmenný stromek, dorůstá do výšky až 9 m. Listy jsou střídavé, v obrysu vejčité až eliptické, 7–10 cm dlouhé a 4,5–6,5 cm široké, na okraji zaobleně laločnaté, obvykle s 8–13 páry postranních žilek, na rubu šedě plstnaté; řapík je 1,5–2 cm dlouhý. Květenství je bohatá chocholičnatá lata s plstnatými větvičkami; češule je čihovitá, plstnatá; kališní cípy jsou 1,8–2,2 mm dlouhé, špičaté; korunní lístky krátce nehetnaté, 5,5–7,2 mm dlouhé; tyčinek je asi 20; čnělky jsou obvykle 3. Malvice je kulovitá, 9–10 mm v průměru, za zralosti jasně červená, lesklá, s nezřetelnými lenticelami.
Poznámka: Hybridogenní druh, jeho rodiči jsou zřejmě jeřáb muk (Sorbus aria) a j. obecný (Sorbus aucuparia). Do historie české botaniky se zapsal podivuhodným způsobem: Ve dvacátých letech 20. století byl získán pro dendrologické sbírky v Průhonicích (z botanických zahrad v Mnichově a Göteborgu), namnožený materiál později nabízela Dendrologická společnost i veřejnosti. Tak se zřejmě stalo, že byl vysázen na několika přírodních lokalitách na severním okraji Prahy. Zde je identifikoval významný český botanik Miloslav Kovanda (1936–2013), který si ovšem nevšiml, že jde o taxon dávno známý. Domníval se, že tyto rostliny jsou v Čechách původní a endemické a popsal je v roce 1996 pod jménem Sorbus quernea (jeřáb dubolistý). Skoro 20 let se o nich soudilo, že jsou jediným endemitem rostoucím na území Prahy. Teprve v roce 2013 byl zveřejněn článek, který prokázal shodu pražských rostlin s rostlinami z Francie a Německa.
Fotografoval Pavel Sekerka, ve dnech 6. 8. a 10. 9. 2008 (Česko, Praha-Troja).