Přírodní památku Radotínské skály tvoří tři oddělené části v povodí Radotínského potoka, které se zvedají nad ulicí K Cementárně v Praze-Radotíně, resp. mezi Lochkovskou cementárnou a Strážovskou ulicí. Celková rozloha všech částí je 28,3 hektaru. Přestože při návštěvě byla pozorována hlavně květena tohoto chráněného území, jsou Radotínské skály významné především jako geologická lokalita – skalnaté výchozy a opuštěné lomy dokumentují vývoj pražské prvohorní pánve v nejvyšším ordoviku, siluru a spodním devonu a vývoj života v těchto obdobích (nachází se zde mezinárodně významný opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranice silur-devon v Čechách). Současně jde o klasické naleziště zkamenělin ve spodním siluru a v nejspodnějším devonu, které jsou typickými nalezišti mnoha druhů: v siluru Monograptus priodon, M. veles, ve spodním devonu Antipleura bohemica, Vlasta pulchra, Odontochile hausmanni.
Radotínské skály
Největší (a botanicky nejzajímavější) část se nachází nad Lochkovskou cementárnou – tvoří jí strmá stěna označovaná jako Šikmá skála, která je pokrytá vrstvou spadu z cementárny. Druhů se na ní objevuje minimálně, pozorován byl např. rozchodník bílý (Sedum album), mateřídouška časná (Thymus praecox) a několik málo dalších druhů. Botanicky nejcennější jsou bezlesé horní části svahů, které jsou reprezentovány druhově bohatými společenstvy na vápnitých substrátech jižních svahů (sv. Helianthemo cani-Festucion pallentis) a severních svahů (Seslerio-Festucion pallentis).
Radotínské skály
Jiho-jihovýchodně orientovaný svah se vyznačuje dominancí kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a místy i sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Z dalších druhů lze jmenovat smělek štíhlý (Koeleria macrantha), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu latnatou (Centaurea stoebe), devaterník šedý (Helianthemum canum), mochnu písečnou (Potentilla arenaria), jahodník trávnici (Fragaria viridis), čičorku pestrou (Securigera varia), krvavec menší (Sanguisorba minor), šalvěj luční (Salvia pratensis), pamětník rolní (Acinos arvensis), jetel alpínský (Trifolium alpestre), kostřavu walliskou (Festuca valesiaca) a ojediněle se objevuje i kavyl Ivanův (Stipa pennata). Z keřů je možné zmínit jeřáb břek (Sorbus torminalis), a různé druhy hlohů (Crataegus sp. div.).
Radotínské skály
Jihozápadně orientovaný svah (nad cementárnou) má velmi podobné zastoupení druhů, velmi bohaté zastoupení má především bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Mezi dalšími doprovodnými druhy se na stepní stráni objevují sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), mochna písečná (Potentilla arenaria), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), krvavec menší (Sanguisorba minor), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ostřice nízká (Carex humilis), šalvěj luční (Salvia pratensis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), devaterník šedý (Helianthemum canum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), mateřídouška časná (Thymus praecox), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), čistec přímý (Stachys recta), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe) nebo jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Z keřů a dřevin je možné zmínit skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), hlohy (Crataegus sp. div.), akáty (Robinia pseudacacia), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dub šípák (Quercus pubescens), dříšťál obecný (Berberis vulgaris), trnku obecnou (Prunus spinosa) a borovici černou (Pinus nigra).
Radotínské skály
Horní plošina je oddělena od stepních svahů keřovým lemem s jilmem habrolistým (Ulmus minor), růžemi (Rosa canina), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare), které se roztroušeně objevují i na horní plošině. Tato bývalé pole jsou dnes přeměněny v louku s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a dalšími doprovodnými druhy – ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), štírovníkem růžkatým (Lotus corniculatus), ojediněle se ale objevují i některé zajímavější druhy charakteristické spíše pro výslunné stráně, jako je mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) a vzácně bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).
Radotínské skály
Druhá část chráněného území je součástí tzv. „Malého háje“ a nachází se mezi ulicemi Slavičí a Strážovská, třetí část představuje malou plochu u zemědělského učiliště mezi ulicemi V Edenu a K Cementárně.
Ze zoologického pohledu jsou nejcennější stepní partie s výskytem řady druhů stepních a lesostepních druhů, z mandelinkovitých lze jmenovat dřepčíky Aphtona herbigrada a A. pygmaea, z motýlů otakárka fenyklového (Papilio machaon) a otakárka ovocného (Iphiclides podalirius). Vyskytuje se zde řada dalších druhů bezobratlých.
Radotínské skály
Fotografováno dne 5. 6. 2008.