Syn.: Pinus hartenbergiensis Liebich, Pinus montana subsp. uliginosa (Neumann) O. Schwarz, Pinus mugo subsp. rotundata auct., Pinus rotundata auct., non Link, Pinus uliginosa Neumann
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Endemit malého území ve střední Evropě. Převážná část areálu leží na území České republiky, kde se vyskytuje v Krušných horách, Smrčinách, Slavkovském lese, Českém lese, na Šumavě, v Novohradských horách, v Třeboňské pánvi, ve Žďárských vrších a v Hrubém Jeseníku, okrajově přesahuje do Saska, Bavorska, Rakouska a Polska. V celém areálu je známo pouze asi 30 populací blatky.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou rašelinné lesy ve středních a vyšších polohách. Zarůstá jádra hlubokých rašelinišť, kde panuje obzvlášť extrémní nedostatek živin na organickém podkladě.
Popis: Strom s jediným přímým, až 20 m vysokým kmenem a úzkou korunou; borka je šedočerná až šedohnědá, a to i v horní polovině kmene, rozpraskaná až šupinatá; letorosty lysé. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 2, jsou 3,5–5 cm dlouhé, tuhé, sytě zelené, na vrcholu tupě špičaté. Samčí šištice jsou až 1 cm dlouhé, oranžové; samičí šištice jsou nanejvýš 4,5 cm dlouhé, asymetrické, na bázi excentricky zešikmené; semenné šupiny s poněkud vyklenutými štítky, na osluněné straně s nízkými jehlancovitými výrůstky; semena jsou 4–5 mm dlouhá, s křídlem asi 12 mm dlouhým.
Taxonomická poznámka: Taxonomické hodnocení blatky není jednoznačně vyjasněné; někteří badatelé uvažují, že povstala z hybridizace mezi borovicí lesní (Pinus sylvestris) a b. pyrenejskou (Pinus uncinata subsp. uncinata), jiní se domnívají, že jde o produkt hybridizace mezi borovicí lesní a klečí (Pinus mugo). Ani se jménem to není úplně jednoduché: zdá se, že doposud užívané jméno Pinus rotundata se vztahuje k odlehlým populacím b. pyrenejské v alpském prostoru, které se od našich poněkud odlišují. Na druhé straně je zřejmé, že na kontaktu s borovicí lesní recentně vznikají kříženci (Pinus ×digenea), kteří jsou asi omezeně plodní. Neostrá hranice je i vůči kleči (Pinus mugo); v některých územích se vyskytují přechodné populace, k nimž se vztahuje jméno Pinus ×ascendens nothosubsp. skalickyi. Není však zdaleka nesporné, že všechny klečové porosty na rašeliništích v Krušných horách, Slavkovském lese, na Šumavě a v Novohradských horách jsou tvořeny hybridními populacemi: podle názoru některých badatelů i v tomto případě jde často o čistou kleč.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu České republiky je oprávněně zařazena mezi silně ohrožené taxony (C2b). Blatka je vzácná dřevina, citlivá vůči zásahům do prostředí. Odvodnění rašeliniště a následná mineralizace humolitu zpravidla vede k posílení životaschopnosti borovice lesní (Pinus sylvestris), která je pak schopná blatku křížením geneticky korodovat.
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 10. 6. 2004, 1. a 9. 6. 2006 (Česko, vojenský újezd Boletice, Borkovice a Záhvozdí).