Syn.: Achillea claudiopolina Janka, Achillea claudiopolitana Heimerl, Achillea lucida Salisb., Achillea ×nitida Pers., Achillea spinulosa Schur ex Heimerl, Achillea wolffii Schur ex Nyman, Ptarmica impatiens (L.) DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh roste v poměrně rozsáhlém území od západní po východní Sibiř, na jih zasahuje po Altaj, východní Xinjiang a střední Mongolsko. V Evropě roste zcela výjimečně na jedné lokalitě v Rumunsku poblíž transylvánského městečka Sâncrăieni.
Ekologie: Druh roste na okrajích lesů, při březích vodních toků a na vlhkých loukách. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalé byliny 40–60(–100) cm vysoké. Lodyha vzpřímená, v horní polovině chudě větvená a krátce chlupatá. Listy ve střední části lodyhy přisedlé, čepele kopinaté, 1,5–4,5 cm dlouhé, 0,3–0,9 cm široké, po obou stranách řídce chlupaté, peřenosečné, vřeteno listu 1–2 mm široké, úkrojky čárkovitě kopinaté, celistvé nebo na okrajích s 1–2 drobnými zuby. Horní listy podobné, postupně se zmenšující. Úbory skládají chocholičnatou latu; zákrov polokulovitý, 5–7 mm v průměru, zákrovní listeny trojřadě uspořádané, široce kopinaté, 3,5-4,5 mm dlouhé, cca 1,8 mm široké, po okrajích a na střední žilce červenohnědě až tmavě hnědě zbarvené; jazykovité květy v počtu 8, bílé, široce eliptické, na vrcholu trojlaločné; trubkovité květy krémové; na lůžku úboru jsou přítomny kopinaté plevky. Nažky v obrysu obkopinaté, cca 2,5 mm dlouhé a 1,3 mm široké, s křídlatými postranními žebry.
Záměny: V květenství je tento druh podobný řebříčku bertrámu (Achillea ptarmica), snadno se však od něj odliší podle peřenosečných listů; bertrám má listy celistvé.
Ohrožení a ochrana: V Rumunsku je zákonem chráněným druhem.
Poznámka: Kontinentální kotliny pod pohořím Harghita v rumunské Transylvánii patří k floristicky neobyčejně pozoruhodným územím. Zdejší mokřadní biotopy hostí značné množství boreo-kontinentálních druhů, z nichž mnohé zde rostou na jižní hranici rozšíření; kromě tohoto druhu jsou to např. bříza nízká (Betula humilis), popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), všivec žezlovitý (Pedicularis sceptrum-carolinum), jirnice modrá (Polemonium caeruleum), starček bažinný (Jacobaea paludosa), matizna bahenní (Angelica palustris) nebo převážně arktický druh lomikámen bažinný (Saxifraga hirculus).
Fotografovali Jan Prančl a Tomáš Figura, dne 24. 6. 2012 (Rumunsko, Transylvánie, Piemontul Nyíres de la Borzont).