Syn.: Hypericum aucheri var. gracile D. Jord. et Kožuharov, Hypericum aucheri var. punctatofimbriatum Rech. f., Hypericum calabricum Spreng., Hypericum macedonicum Boiss. et Orph., Hypericum trichanthum Boiss. et Spruner
Čeleď: Hypericaceae Juss. – třezalkovité
Rozšíření: Roste především na Balkánském poloostrově, na sever zasahuje až do Slovinska, Maďarska a jihovýchodního Rakouska (druh byl popsán od Vídně). V odlišné subspecii se vyskytuje i v jihoitalské Kalábrii.
Ekologie: Roste na travnatých a křovinatých svazích na rozmanitých podkladech, nevyhýbá se ani hadcům. Na Balkáně vystupuje až do nadmořské výšky 2000 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina vysoká 15–40 cm; lodyhy jsou vystoupavé nebo přímé, lysé. Listy jsou vstřícné, přisedlé, kopinaté až čárkovité, 0,8–3 cm dlouhé a 0,2–1 cm široké, na rubu s černými tečkami, často podvinuté, na vrcholu tupě špičaté. Květenství je zkrácená lata s 5–20 květy; listeny jsou čárkovitě kopinaté, 3–6 mm dlouhé, nežláznatě třásnité; kališní lístky jsou kopinaté, 3,5–6 mm dlouhé, na ploše s černými žláznatými body, na okraji s dlouhými bílými brvami, které někdy nesou na špičce černou žláznatou kuličku, na vrcholu špičaté; korunní lístky jsou žluté, 1–1,4 cm dlouhé, obvykle s černými tečkami; tyčinek je mnoho, uspořádaných ve 3 svazečcích; gyneceum srůstá z 3 plodolistů. Plody jsou tobolky 5,5–7 mm dlouhé, na povrchu s malými okrouhlými nádržkami.
Ohrožení a ochrana: V Maďarsku je druhem chráněným zákonem.
Poznámka: Ze skupiny druhů s třásněmi na kalichu (k nimž patří např. Hypericum rumeliacum) se jednoduše pozná podle toho, že tyto chlupy jsou velmi dlouhé, často delší než je šířka kališních lístků, světlé a jen občas zakončené černou žlázkou.
Fotografováno ve dnech 11. a 12. 6. 2015 (Srbsko, Kopaonik, Šipačina a Sjenica, Uvac).