Syn.: Pinus japonica Forbes, Pinus scopifera Miq., Pinus sylvestris subsp. densiflora (Siebold et Zucc.) Vorosch.
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Japonsko (ostrovy Jakušima, Kjúšú, Honšú, Šikoku, jižní část Hokkaidó), Korea, východní Čína (Mandžusko a oblast okolo Žlutého moře), část Ruska (Dálný východ). V Evropě vysazená poprvé v roce 1854, na území ČR v roce 1879 v Průhonicích.
Ekologie: Původní areál zabírá část temperátní zóny východní Asie. Borovice hustokvětá je dobře adaptovaná na tamní klima s typickou suchou a chladnou zimou, vlhkým a teplým létem. Je relativně odolná vůči nízkým teplotám i silným větrům vanoucím od moře. Průměrné roční srážky činí 1000 až 1540 mm (z toho asi 70 % připadá na léto). Dobře roste na lehkých propustných písčitých a štěrkovitých půdách, neutrálních až kyselých, někdy i na vápencích. Toleruje i velmi mělké neplodné půdy. Světlomilná pionýrská dřevina schopná ihned obsadit holé plochy, zejména po požárech. Vyskytuje se jak v čistých nesmíšených porostech, tak s doprovodnými dřevinami, zejména s Pinus thunbergii, dále s Chamaecyparis obtusa, Quercus serrata, Carpinus laxiflora, Acer japonicum, A. sieboldianum, zástupci rodu Betula apod. Celkové vertikální rozmezí: od mořského pobřeží do 2300 m n. m.
Popis: Strom s poměrně krátkým kmenem a širokou korunou, podobný borovici lesní. Dorůstá do 36 m výšky, v průměru kmene 60–70 cm. Borka načervenalá, částečně opadající v tenkých šupinách, u starších jedinců šedavá, podélně rozbrázděná. Letorosty lysé, zelenavé, zpočátku sivě ojíněné. Pupeny válcovité, zašpičatělé, červenohnědé, nesmolnaté (nebo velmi málo smolnaté), na konci s volnými šupinami. Jehlice po 2 ve svazečku, v delších asi 1–1,5 mm pochvách, 6–12 cm dlouhé, 0,7–1 mm široké, světle až namodrale zelené, na okrajích pilovité. Samčí šištice asi 8 cm dlouhé, nahloučené ve válcovitý klas. Samičí vejčité až kulaté, červenohnědé stopkaté. Šišky vyrůstají jednotlivě nebo častěji po 2–5 v přeslenu. Jsou krátce stopkaté, dolu skloněné, 3–5 cm dlouhé, pravidelně vejčité, světle šedohnědé. Štítky semenných šupin ploché s nízkým ostrým příčným kýlem; pupek s krátkým opadavým ostnem. Semena asi 6 mm dlouhá, křídlatá. Pyl se tvoří v dubnu až květnu, opylení probíhá během léta. K oplodnění dochází 13 měsíců po opylení, šišky dozrávají během září druhého roku.
Ohrožení a ochrana: Borovice hustokvětá je zapsána do seznamu ohrožených a chráněných druhů rostlin Červené knihy Ruska.
Využití: Jedna z důležitých hospodářských dřevin lesů Japonska a Koreje. Dřevo je středně tvrdé a pryskyřičnaté, s načervenalým jádrem a žlutavou bělí, jakostí dosti podobné dřevu Pinus sylvestris. V minulosti sloužilo hlavně ke stavbám paláců a chrámových konstrukcí. V současnosti k výrobě kulatiny, řeziva, dýh, nábytku, podlahových krytin, na důlní podpěry, na stavbu lehčích konstrukcí, také k výrobě štěpky, vlákniny apod.
Ve své domovině se uplatňuje i jako ochranná protierozní dřevina. V Japonsku se Pinus densiflora s řadou forem a kultivarů odedávna vysazuje v tamních zahradách a parcích. S letitou tradicí slouží jako vhodný druh k pěstování bonsají. Jehlice Pinus densiflora nalézají upotřebení v tamní přírodní medicíně. Pryskyřice a silice z nich získané se používají jako antiseptický prostředek a v aromaterapii.
V našich podmínkách je tato borovice pěstovaná jako sbírková dřevina v arboretech. Řadou zejména zakrslých kultivarů se v současnosti uplatňuje i jako atraktivní doplněk skalek, či zahrad v japonském stylu.
Poznámka: V lesích borovice hustokvěté roste v mykorhizní symbióze s jejími kořeny tamní oblíbená, velmi chutná, aromatická, na vitamíny bohatá houba, čirůvka Matsu-take – Tricholoma matsutake (syn. Armillaria matsutake, Armillaria goliat). V Japonsku je už přes tisíc let součástí nejen tradiční kuchyně, ale i místní kultury. Bývá často vyobrazována, zmínky o ní nalezneme i v japonské literatuře (už v 8. století n. l.). Dodnes se mezi Japonci udržuje starý zvyk obdarovávat se navzájem touto houbou (už od 13. století).
Fotografováno dne 16. 9. 2006 (Česko, Dendrologická zahrada Průhonice).