Syn.: Pinus deflexa Torrey, Pinus ponderosa subsp. jeffreyi (Balfour) Murray
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Západní část Severní Ameriky. Na severu zasahuje do jihozápadní části Oregonu po Douglas County, na východě do západní Nevady, na jihu do Kalifornie a na okraj mexické Baja California. Vertikální rozmezí od 60 do 3050 m n. m. V Evropě poprvé vysazená v roce 1853, na území ČR na Hluboké v roce 1865.
Ekologie: V oblasti původního výskytu roste dobře v různých teplotních režimech, snáší chladné zimy. Srážky se ve větší části jejího původního areálu vyskytují převážně v zimě, jejich roční hodnoty kolísají od 200 do 1520 mm. Je poměrně dobře odolná vůči suchu. Má velmi široký edafický rozsah, roste na různých podkladech a na jakékoli dobře propustné půdě, většinou však na štěrkovitých a písčitohlinitých půdách. V severní části areálu i na velmi suchých, mělkých a téměř neplodných půdách. Svým hlubokým kůlovým kořenem a silnými bočními kořeny je velmi dobře ukotvená, na velmi mělkých půdách vytváří až 30 m dlouhé podpovrchové kořeny. Je světlomilná, netolerantní k zastínění, přesto se příležitostně obnovuje i pod přestárlými porosty. Doprovodními dřevinami jsou pomístně Pseudotsuga menziesii, Pinus ponderosa, P. lambertiana, P. monticola, Cupressus sargentii, Chamaecyparis lawsoniana aj., nad 1 600 m n. m. roste spolu s Abies magnifica, A. concolor, Pinus contorta var. murrayana, na velmi mělkých půdách s Calocedrus decurrens.
Popis: Strom středních až větších rozměrů, dorůstá 30–60 m do výšky a 60–150(–250) cm v průměru kmene. Koruna kuželovitá až kulovitá, poměrně řídká. Borka skořicově hnědá, zprvu hladká, později rozpraskávající v široké desky, během vegetačního období s citrónově vanilkovou vůní. Letorosty až do 2 cm široké, bělomodře ojíněné, starší větvičky šedohnědé. Pupeny podlouhle vejčité, až 25 mm dlouhé, rezatě hnědé, nesmolnaté. Jehlice po 3 ve svazečku, 12–25 cm dlouhé, 1,5–2 mm široké, namodrale zelené, nelesklé, na okraji ostré, po rozemnutí citrusově vonící, na větvičce vydrží 4–7 let. Samčí šištice válcovité, žluté nebo rezavě červené, 20–35 mm dlouhé, samičí vyrůstají poblíž terminálu, jsou tmavě rezavě hnědé, stopkaté, vejčitého tvaru. Šišky kratičce stopkaté, kuželovitě vejčité, 14–26(–30) cm dlouhé, 5–8 cm široké (zavřené), světlohnědé barvy. Štítky semenných šupin jehlancovitě vystouplé s příčným ostrým kýlem a pupkem nesoucím štíhlý zakřivený osten. Při opadu šišek na větvi zůstávají bazální semenné šupiny. Semena podlouhle vejčitá, téměř 3hranná, s asi 3 cm křídlem. Kvete v červnu až červenci, samčí šištice koncem první vegetační sezóny dosahují sotva 1/5 velikosti dospělé šišky. Oplodnění probíhá asi 13 měsíců po opylení, mladá šiška pak rychle dorůstá, plné velikosti dosahuje koncem léta 2. roku, šišky se rozevírají během září až října. Dožívá se 400–500 let.
Využití: Dřevo je poměrně tvrdé, houževnaté a pryskyřičnaté, se světle červenavým jádrem a žlutavě bílou bělí. Používá se ke stavebním i truhlářský účelům.
Ve střední Evropě pěstována jako okrasná solitérní parková dřevina atraktivní svým dlouhým namodralým jehličím a velkými šiškami, používá se také při rekultivacích. U nás poměrně citlivá na pozdní jarní mrazy.
Rekordy druhu: Současný největší žijící jedinec Pinus jeffreyi – nazývaný „Smoky Jack“ – roste v Kalifornii v Yosemite National Park. Exemplář je vysoký 57 m, v průměru kmene dosahuje 227 cm, jeho objem je 116 m³.
Fotografováno ve dnech 16. 9. 2006 (Česko, Čechy, Dendrologická zahrada Průhonice) a 24. 9. 2006 (Čechy, Sychrov, zámecký park).