PINUS PSEUDOSTROBUS Lindl. – borovice pavejmutka / borovica

Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Pinus, sekce Pseudostrobus Endl., podsekce Ponderosae Loudon

Pinus pseudostrobus

Rozšíření: Pinus pseudostrobus je jedním z nejvíce rozšířených druhů borovic v Mexiku a Střední Americe. Druh proniká na sever podél Sierra Madre Occidental ostrůvkovitě po jih státu Sonora a podél Sierra Madre Oriental do Nuevo León s přesahem do jihovýchodní části státu Coahuila. Centrum rozšíření druhu je ve středním Mexiku mezi 17. a 21. rovnoběžkou na západ od Tehuantepecké šíje, jejíž okolí tvoří hiát v areálu, který pokračuje ve státu Chiapas a dále do Guatemaly, Salvadoru a jižního Hodurasu.

Ekologie: Druh se vyskytuje v různých biotopech na svazích hor v rozsáhlé škále klimatických podmínek, od suchých oblastí na severovýchodě s úhrnem ročních srážek okolo 800 mm (místy i méně než 500 mm) až po vlhké tropické oblasti okolo 15. rovnoběžky s úhrnem ročních srážek až přes 2000 mm. Nejčastěji vytváří smíšené porosty s jinými druhy borovic, jako Pinus maximinoi, Pinus douglasiana, Pinus montezumae, Pinus devoniana, Pinus oocarpa, Pinus tecunumanii a Pinus ayacahuite, na severu také s Pinus leiophylla, Pinus teocote a Pinus cembroides. Z listnatých stromů ve vlhkých jižnějších oblastech roste místy spolu s Liquidambar styraciflua, na severu často se zástupci rodu Quercus. Celkové výškové rozšíření Pinus pseudostrobus leží v rozmezí 800 až 3300 m n. m.

Popis: Stromy dorůstající (15–)20–40(–45) m, s přímým kmenem s průměrem nanejvýš přes 1 m, v dospělosti se zaoblenou korunou a rozprostřenými kosterními větvemi; tvorba borky pozdní, mladé větve s relativně hladkým povrchem. Výhony dosti tenké, ± ojíněné, s nevýrazně sbíhavými primárními šupinami vytvářejícími ploché, brzo opadavé polštářky. Jehlice sytě až sivě zelené, štíhlé, ohebné, (polo)vzpřímené, rozprostřené až obloukovitě převislé, po 5 (ojediněle 4 nebo 6) ve svazku, 20–30(–40) cm dlouhé, 0,7–1,3 mm široké; pochvy jehlic zpočátku 1,5–3,5 cm dlouhé, vytrvalé. Šišky odstávající až zpět ohnuté na krátké, silné stopce, jednotlivě až v přeslenu po 3–4, zhruba podlouhle vejcovité, ale často ± prohnuté, pravidelné až nápadně jednostranně vyvinuté (zygomorfní), 6–15(–20) cm dlouhé, otvírající se (často postupně do vypadání všech semen) v zimním období mezi druhým a třetím rokem, po vypadání semen obvykle brzo opadavé a zanechávající bazální kužel zakrnělých šupin se stopkou na větvi. Semenné šupiny tuhé; apofýzy velmi variabilního tvaru od plochých po extrémně jehlancovitě protažené, příčně kýlnaté, se středovým, malým až do 15 mm protaženým pupkem, s drobným opadavým nebo výrazným a dosti vytrvalým hrotem nebo tupým bezhrotým vrcholem. Semena 5–8 mm dlouhá, s oddělitelným, (12–)20–25 mm dlouhým křídlem.

Pinus pseudostrobus
Pinus pseudostrobus
Pinus pseudostrobus
Pinus pseudostrobus

Variabilita:

  • Pinus pseudostrobus var. pseudostrobus
  • syn.: Pinus nubicola J. P. Perry, Pinus yecorensis Debreczy et Rácz, Pinus pseudostrobus forma protuberans Martínez
    Apofýzy téměř ploché až vystouplé, ale ne prodloužené, pupek cca 3–6 mm vysoký, špičatý nebo tupý. Jehlice většinou méně než 1 mm široké. Tato varieta se vyskytuje ve většině areálu druhu kromě severovýchodní části. V jižní části areálu druhu se často překrývá s var. apulcensis, někdy i v rámci společné populace.

  • Pinus pseudostrobus var. estevezii Martínez
  • syn.: Pinus estevezii (Martínez) J. P. Perry, Pinus pseudostrobus var. coatepecensis Martínez
    Jehlice většinou více než 1 mm široké, (polo)vzpřímené; pupek na apofýzách ± vystouplý, zakončený obvykle výrazným, ostrým, dosti pevným (vytrvalým) hrotem; stromy v dospělosti obvykle jen 15–22 m vysoké. Nejvíce geograficky vyhraněná varieta, soustředěná do severovýchodní části areálu, kde dosahuje výšek jen okolo 2000 m n. m.

  • Pinus pseudostrobus var. apulcensis (Lindl.) Shaw
  • syn.: Pinus apulcensis Lindl., Pinus oaxacana Mirov
    Apofýzy prodloužené alespoň u šupin v bazální polovině exponované strany šišek, pupek těchto šupin nápadně prodloužený, 5–15 mm dlouhý. Jehlice většinou méně než 1 mm široké.

Pinus pseudostrobus
Pinus pseudostrobus
Pinus pseudostrobus
Pinus pseudostrobus

Ohrožení a ochrana: Celkové ohrožení druhu je mizivé, ale mnohé početnější populace jsou ničeny plošným kácením na dřevní hmotu nebo odlesňováním pro získání zemědělské půdy.

Využití: Pinus pseudostrobus je jednou z hlavních lesnicky využívaných borovic v jižnějších státech Mexika, Guatemale a části Hondurasu pro těžbu na kvalitní dřevní hmotu. Její dřevo je lehké, pevné a málo sukovité i relativně málo pryskyřičnaté, nejčastěji využívané pro stavební účely. Místy je využívána pro odběr pryskyřice nařezáváním kmenů.

Poznámka: Pinus pseudostrobus představuje v morfologii šišek patrně nejvariabilnější druh borovice na světě. Mnoho autorů do současnosti uznává její rozdělení do více druhů a jeden americký autor je dokonce rozdělil do dvou podsekcí. Plynulé přechody mezi jednotlivými výraznými morfotypy šišek, jejich areálová nevyhraněnost a téměř chybějící odpovídající znaky na vegetativních orgánech jsou dobrými důvody pro akceptování jediného druhu členěného na tři variety morfologicky relativně dobře vymezitelné v jejich typických formách.

Pinus pseudostrobus

Fotografováno dne 3. 3. 1999 (var. pseudostrobus – Mexiko, Michoacán, Dos Aguas, Coalcomán de Matamoros) a v únoru 2007 (var. estevezii – severní Hidalgo a jihozápadní Nuevo León; var. apulcensis východní Puebla).