Syn.: Oncerum ciliatum (Pourr.) Dulac, Silene arvatica Lag., Silene biflora Willd. ex Rohrb., Silene elegans Link ex Brot., Silene geniculata Pourr., Silene perinica Hayek, Silene pourretii Poir., Silene stellata Lapeyr.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Pochází z jihozápadní Evropy. Roste v jižní Francii (ve Středofrancouzské vysočině a v Pyrenejích), v severním a středním Španělsku a ve středním Portugalsku.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité horské pastviny a skalní štěrbiny na kyselých i zásaditých horninách. Lokality leží v rozpětí nadmořských výšek 1100–2700 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina s růžicí listů a obvykle více lodyhami vysokými 5–30 cm; lodyhy jsou přímé až vystoupavé, krátce nežláznatě chlupaté. Listy jsou vstřícné, obkopinaté až čárkovité, brvité; lodyžní listy jsou drobnější. Květenství má často charakter vijanů, nese obvykle 2–3 květy; květní stopky jsou až 1,1 cm dlouhé; kalich je srostlý, kyjovitý, 1,2–1,6 cm dlouhý, s červenými žilkami, které nahoře tvoří anastomózy, krátce pýřitý, jeho zuby jsou tupé, brvité; korunní lístky jsou volné, nehetnaté, jejich čepel je bělavá, narůžovělá, na rubu často nazelenalá nebo načervenalá, 2klaná, pakorunka je dobře vyvinutá, často nachová; tyčinek je 10; gyneceum vyrůstá na anthoforu 6–7,5 mm dlouhém, tvoří svrchní semeník a 3 čnělky. Plodem je vejcovitá, lysá tobolka 6–9 mm dlouhá.
Poznámka: Druh je dosti proměnlivý, na jihozápadě areálu jsou rostliny obvykle drobné, směrem k severovýchodu jsou většinou statnější. Není vyloučeno, že se v areálu projevuje i variabilita podmíněná polyploidií. Rostliny z Itálie ze středních Apenin a z Balkánu náležejí jiným taxonům.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 29. 8. 2018 (Španělsko, Parque Nacional de Picos de Europa, nad Fuente Dé).