SILENE SENDTNERI Boiss. – silenka

Syn.: Otites sendtneri (Boiss.) Holub, Otites velenovskyanus (Jordanov et Panov) Holub, Silene velenovskyana Jordanov et Panov
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Silene sendtneri

Rozšíření: Balkánský druh, s jistotou roste v Albánii, Srbsku, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Makedonii a v severním Řecku a zřejmě se k němu vztahují i rostliny z Bulharska. Někteří autoři jej ale nerozlišují a ztotožňují s blízce příbuzným druhem Silene roemeri.

Ekologie: Roste na horských loukách a pastvinách nebo na travnatých lesních světlinách v montánním, subalpínském a alpínském stupni. Rostliny na našich obrázcích provázely hadcový podklad.

Silene sendtneri

Popis: Vytrvalá bylina vysoká 20–50 cm; předpokládá se, že bývá dvojdomá. Listy v přízemní růžici jsou obkopinaté až úzce kopisťovité, lodyžní jsou vstřícné, čárkovité. Květenství je obvykle stažené do strboulu; kalich je srostlý, 4–5 mm dlouhý, téměř lysý; korunní lístky jsou krátce nehetnaté, bílé, na vrcholu nanejvýš velmi mělce vykrojené, pakorunka chybí; tyčinek je 10; semeník srůstá ze 3 plodolistů. Plody jsou tobolky asi 5 mm dlouhé, s krátkým karpoforem; semena jsou ledvinitá.

Poznámka: Od Silene roemeri, která rovněž roste na Balkáně, se liší především téměř celistvými korunními lístky.

Silene sendtneri
Silene sendtneri

Fotografováno dne 11. 6. 2015 (Srbsko, Kopaonik, Šipačina).