Čeleď: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Rozšíření: Druh se vyskytuje na západě USA, areál se táhne od jihu Oregonu přes horské oblasti východní Kalifornie až po západní část Nevady a jih Kalifornie. Kromě nominátního poddruhu bývá rozlišován ještě poddruh Pedicularis semibarbata var. charlestonensis.
Ekologie: Roste ve světlých podhorských a horských jehličnatých lesích s chudou, propustnou půdou, v nadmořských výškách zhruba od 1500 až do 3500 m. Je to poloparazitický druh, který parazituje na kořenech jehličnanů či lupiny Lupinus fulcratus. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina nanejvýše 10 cm vysoká, lodyha je z většiny podzemní, může dosáhnout délky až okolo 20 cm. Bazální peřenosečné listy jsou 5–15(–22) cm dlouhé, v obrysu kopinaté, rozdělené do 11–25 úkrojků, které jsou kopinaté až vejčité, laločnatě dělené či zubaté, roztroušeně chlupaté. Lodyžní listy a listeny jsou podobného tvaru, ale menší a méně členěné. Květenství je terminální, hroznovité, 3–12 cm dlouhé; květy jsou bilatelárně souměrné, řídce bíle chlupaté, kalich je zvonkovitý, 8–10 mm dlouhý, nenápadně zbarvený, koruna je 15–24 mm dlouhá, dvoupyská, bledě žlutá, někdy červeně či hnědavě naběhlá, chlupatá, horní pysk je přilbovitý, 7–10 mm dlouhý, dolní 3laločný, 5–7 mm dlouhý, laloky jsou víceméně stejné, zaokrouhlené. Plodem je tobolka až 10 mm dlouhá.
Poznámka: Díky poloparazitickému způsobu života přecházejí do těla všivce některé chemické látky z hostitelských rostlin, konkrétně například chinolizidinové alkaloidy z druhu Lupinus fulcratus (Fabaceae), které by teoreticky mohly být ve větším množství jedovaté pro některý hmyz. Tento druh všivce je totiž jedním z hostitelů housenek motýla Euphydryas editha (Nymphalidae). Nicméně podle studií je takto získané množství chemikálií příliš malé a u zmíněného druhu nevykazovalo na housenky žádný patologický efekt.
Fotografováno dne 17. 6. 2019 (USA, Kalifornie, Sequoia National Park).