V rohu státní hranice téměř na západ od obce Strážný se nachází velmi opuštěný kousek Šumavy – Kotlina Valné. Nevedou sem pořádné cesty, nejsnadněji se sem člověk dostane z Bavorska, protože nahoře na svahu jsou roztroušené domky obce Mitterfirmiansreut. Lokalitu tvoří plochá deprese obklopená dosti vysokými svahy, jen na východ otevřená do údolí říčky Řasnice, které se zde někdy říká Valná.
Kotlina je vyhloubená v žulách, které na dně překryly pleistocenními zvětralinami, na více místech se v průběhu holocénu začala hromadit rašelina. Specifická geomorfologie byla příčinou toho, že se na dně kotliny hromadí studený vzduch, který napomáhá na rašelinných čočkách udržovat přirozené bezlesí.
Zatímco výše na svazích nad kotlinou se objevují fragmenty smíšených horských lesů s bukem (Fagus sylvatica), jedlí (Abies alba) a smrkem (Picea abies), na bázích a na dně kotliny už jiná dřevina než smrk nemá prakticky šanci – tedy pokud nemyslíme jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) nebo břízy – b. bělokorou (Betula pendula) a b. plstnatou (Betula pubescens). Spolu se smrkem se až ke dnu údolí dostává třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), místy i bika chlupatá (Luzula pilosa) a b. lesní (Luzula sylvatica), na lesních prameništích je typická dřípatka horská (Soldanella montana).
Na samotném dně kotliny se nachází komplex vrchovišť, dílem degradovaných, přechodových rašelinišť a rašelinných luk, na suchých vyvýšených místech se objevují zbytky chudých smilkových trávníků a vřesovišť. Bezlesím se prolínají hájky tvořené břízami, smrky a borovicí lesní (Pinus sylvestris).
Vrchoviště tvoří vyklenuté čočky nad reliéfem. Jejich okraj obvykle porůstají jmenované dřeviny, ale uvnitř, na hlubší vrstvě rašeliny na ně navazuje kleč (Pinus mugo) a uprostřed bezlesá ploška s typickou strukturou vyvýšených bultů a zvodnělých šlenků. Na bultech je dominantou suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) a brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Na okrajích šlenků je častá klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), místy také rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a droboučká ostřice chudokvětá (Carex pauciflora).
Vrchoviště lemují zvodnělé laggy, kde je hojná ostřice obecná (Carex nigra), o. zobánkatá (C. rostrata) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Občas je podloží přece jen trochu bohatší: taková místa dobře indikuje např. o. prosová (Carex panicea). Vzácností je zde suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), který rovněž preferuje minerálně silnější podklad. Na dně šlenků na nejjižněji položené loučce těsně u státní hranice se vyskytují i docela bohaté porosty plavuňky zaplavované (Lycopodiella inundata).
Kolem potůčků jsou kyselé pcháčové louky s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), blatouchem bahenním (Caltha palustris), pcháčem bahenním (Cirsium palustre), rdesnem hadím kořenem (Bistorta officinalis), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica), kohoutkem lučním (Silene flos-cuculi), sítinou klubkatou (Juncus conglomeratus) a dalšími druhy. Místy je zde docela hojný i pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius).
Na vyvýšeninách objevíme smilku tuhou (Nardus stricta), metličku křivolakou (Avenella flexuosa), ostřici kulkonosnou (Carex pilulifera), prhu arniku (Arnica montana), z keříků vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), z již jmenovaných také brusinku a vlochyni.
Na otázku, jak se v této části Šumavy kdysi hospodařilo, těžko dnes hledáme odpověď. Jisté je jen to, že místní obyvatelé zdejším vrchovištím narušili vodní režim: vykopali odvodňovací stružky a posléze borkovali rašelinu. Pozůstatky těchto aktivit jsou stále zřetelně patrné: vrchoviště, která vlivem snížené hladiny podzemní vody mineralizovala, dnes převážně porůstá bezkolenec modrý (Molinia caerulea).
V současné době je Kotlina Valné oázou klidu – leží stranou od frekventovaných tras, takže zdejší příroda není ničím příliš rušena. Nejbližší osídlené místo sice leží nedaleko, ale je za státní hranicí. Skoro to vypadá, že právě bavorští sousedi mohli mít v minulosti některé pozemky propachtované, a že právě oni se dříve podíleli na exploataci území.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 20. 6. 2021.