Syn.: Rubia palustris (L.) Baill.
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité
Rozšíření: Svízel bahenní roste v celé Evropě vyjma jihu Apeninského a Balkánského poloostrova, na Azorských ostrovech a v severozápadní Africe. Na východ zasahuje do Malé Asie, na Kavkaz a dále až na západní Sibiř. Vyskytuje se i na východě Severní Ameriky, druhotně i v Jižní Americe (Argentina) a na Novém Zélandu.
U nás roztroušeně až hojně v celém území s těžištěm výskytu v mezofytiku a nižším oreofytiku. Vystupuje až do montánního stupně, vzácně i výše.
Ekologie: Vyskytuje se na rašelinných i zaplavovaných loukách, bahnitých březích nádrží, potoků, v okolí pramenišť a tůní na živinami bohatých půdách vysokou hladinou podzemní vody. Druh kvete v červnu a červenci.
Popis: Vytrvalé byliny s tenkými, bohatě větvenými kořeny a oddenky a četnými sterilními plazivými a kořenujícími prýty. Lodyha chabá, poléhavé nebo vystoupavá, 20–60 cm dlouhá, 0,5–0,8 mm široká, čtyřhranná s nevýraznými lištami na hranách, hladká nebo jen mírně draslavá, lysá. Listy a palisty ve 4(–5) četných přeslenech, úzce obkopinaté až obkopinaté, 7–14 mm dlouhé, 2,2–3,0 mm široké, tupé nebo zaokrouhlené, lysé. Květenství terminální, válcovité, bohatě větvené. Koruna kolovitá, 2,5–4,0 mm v průměru, členěná v miskovité prohnuté korunní cípy, bílá. Čnělky srostlé jen na bázi. Merikarpia kulovitá, černá, lesklá, na povrch jemně zvrásněná.
Fotografováno dne 6. 7. 2009 (Česko, u Tetřevích bud v Krkonoších).