Syn.: Pedicularis rostrata L., Pedicularis rhaetica A. Kerner, Pedicularis caespitosa Steiniger, non Webb, Pedicularis letourneuxii Personnat
Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité
Rozšíření: Hory jihozápadní Evropy – Alpy a Pyreneje. V Alpách se vyskytuje spíše v jejich západní části, od Přímořských Alp zhruba po rakouské Taury.
Ekologie: Horské trávníky, pastviny, kamenité stráně, vlhké louky, zatravněné exponované sutě, v nadmořské výšce od 1200 do 2800 m. Kvete v červnu až srpnu.
Popis: Vytrvalá bylina, 5–15 cm vysoká, s poléhavou až vystoupavou lodyhou, nezřídka červeně naběhlou, roztroušeně chlupatou. Listy v přízemní růžici, řapíkaté, v obrysu kopinaté, peřenosečné s hluboce zubatými úkrojky, 3–10 cm dlouhé. Hlávkovitě stažené hroznovité květenství je jen chudé, 1–3květé, kalich je trubkovitý, jen krátce chlupatý nebo i lysý, koruna 2pyská, 16–25 mm dlouhá, horní pysk je přilbovitý, s 3–5 mm dlouhým zobánkem, purpurový, dolní pysk široký, trojlaločný, růžový, lysý. Plodem je tobolka.
Záměny: Rozlišování alpských všivců činí nezřídka problémy, všivců s červenými nebo narůžovělými květy roste v Alpách celkově na 15 druhů a poddruhů. Všivec Kernerův bývá nejčastěji zaměňován s druhem Pedicularis rostratocapitata. Ten však roste jen ve Východních Alpách a východní části Západních Alp a jeho četnější květy (3–15) jsou nahloučeny v hlávkovitém hroznu na konci obvykle vzpřímených lodyh.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh v Itálii.
Fotografováno v červenci 2006 (Švýcarsko, na úbočí Piz Noir u sv. Mořice), v červenci 2007 (Švýcarsko, Saas Almagell) a v červenci 2009 (Švýcarsko, Saas Fee – obě poslední lokality v Penninských Alpách).