Syn.: Anemone vernalis L.
Česká jména: poniklec (Rostlinář strahovský, 1. polovina 15. století), koniklec (Hájek 1562, Huber 1596), koníklec jarní (Presl 1819, Opiz 1852), sasanka jarní (Sloboda 1852), koniklec jarní (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: koníklec jarní (Reuss 1853), poniklec jarný (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Evropa – Pyreneje, Alpy, střední Evropa, jižní Skandinávie, Balkánský poloostrov.
V Česku se vyskytuje koniklec jarní jen velmi vzácně, horská varieta P. vernalis var. alpestris v karech Krkonoš a Hrubého Jeseníku, nehorská var. vernalis dnes již jen u Bělé pod Bezdězem a u Vlkova nad Lužnicí.
Ekologie: Na našem území se rozlišují dvě variety tohoto druhu: vyšší pahorkatinná var. vernalis, která roste v borech, v lesních lemech, na vřesovištích a pastvinách – dnes na pokraji vyhynutí; nižší a vzácná horská var. alpestris ze subalpínských společenstev karů. Vždy roste na silikátovém podkladu. V horách jižní Evropy vystupuje až do výšky 2600 m n. m. Kvete od března do července (v závislosti na nadmořské výšce lokality).
Popis: Vytrvalá bylina, celá bělavě chlupatá, stonek za květu 5–24 cm vysoký, za plodu až 30 cm. Listy v počtu 3–10 vyrůstají v přízemní růžici, jsou jednoduše lichozpeřené, s 1–2(–3) jařmy, přezimující. Květy jsou vzpřímené nebo skloněné, nálevkovité až zvonkovité, chlupaté, vně narůžovělé až nafialovělé, uvnitř bělavé. Plodem jsou nažky.
Ohrožení a ochrana: Populace koniklece jarního se stále zmenšuje, je proto zařazen ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (var. alpestris v kategorii C1b, var. vernalis v kategorii C1t), zákonem je chráněn ve stejné kategorii (§1). Na Slovensku mu připadla kategorie ohroženého druhu, také zde je chráněn zákonem (EN/§), ten chrání koniklec jarní i v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Itálii. Je zapsán také do Červené knihy Ruska.
Fotografováno dne 21. 6. 2005 (Itálie, Dolomity, La Mesola).