Salix babylonica × Salix ×fragilis f. vitellina
Syn.: Salix alba f. pendula Rehder, Salix alba f. tristis Gaudin, Salix alba ‘Tristis’, Salix alba var. vitellina-tristis (Gaudin) Ser., Salix chrysocoma Dode, Salix ×pendulina nothof. salamonii (Carrière) I. V. Belyaeva, Salix ×salamonii (Carrière) Carrière, Salix ×sepulcralis Simonk., Salix ×sepulcralis ‘Tristis’
Česká jména: vrba hřbitovní (Dostál 1950), vrba náhrobní, vrba bílá smuteční (Kubát 2002)
Slovenská jména: vŕba cintorínová (Dostál 1950), vŕba cintorínska (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité
Rozšíření: Tímto jménem bývá označována větší skupina hybridních tzv. „smutečních vrb“, které jsou vysazovány v mírných oblastech téměř celého světa. Jsou pro ně příznačné dlouze převislé žluté větve. Snad nejrozšířenějším kultivarem této skupiny je ʻChrysocomaʼ (syn. Salix ×sepulcralis nothovar. chrysocoma, Salix alba ‘Tristis’, Salix ×sepulcralis ‘Tristis’).
Tyto smuteční vrby byly vyšlechtěny až v průběhu 19. století, dříve byly stromy s podobným habitem v Evropě obvykle řazeny k druhu Salix babylonica, i ony byly označovány jako „vrby smutící“, „smutkové“ či „plačivé“ (Presl et Presl 1819, Jungmann 1837).
Ekologie: Vysazuje se jako okrasný strom v okolí lidských sídel, především na březích vodních toků a nádrží. Kvete po vyrašení listů, v dubnu a květnu.
Popis: Strom, 15–20 m vysoký. Koruna je rozkladitá, větve jsou velmi dlouze převislé, letorosty jsou tenké, žluté, lysé, pupeny 2–3 mm dlouhé, lysé. Listy jsou řapíkaté, kopinaté, 8–10 cm dlouhé a 1–1,3 cm široké, na bázi klínovité, na okraji jemně pilovité, na vrcholu špičaté, na líci zelené, na rubu šedé; palisty jsou šídlovité, záhy opadavé. Jehnědy jsou válcovité, 3–4 cm dlouhé, květy se 2 tyčinkami.
Využití: Okrasná dřevina, vysazovaná ve větších zahradách i parcích, umísťovaná rovněž do krajiny jako výrazný dekorativní prvek.
Poznámka: Dříve byly smuteční vrby v botanické literatuře uváděny pod četnými jmény, které byly nezřídka vytvořeny chybně – patří sem třeba i poměrně dlouhý zástup všech možných odvozenin od sepulcralis nebo ‘Tristis’, mylně byly tyto hybridní stromy přiřazovány k vrbě bílé (Salix alba). Teprve v roce 2018 vyšla zásadní studie, která cestu ke smutečním vrbám nomenklatoricky zametla. U nás vysazované smuteční vrby se žlutými letorosty patří obvykle k formě Salix ×pendulina nothof. tristis, která je zřejmě křížencem Salix babylonica a Salix ×fragilis f. vitellina. V rámci této formy jsou potom dále rozlišovány ještě jednotlivé kultivary, například dosti častý kultivar ‘Chrysocoma’, ale také ‘Sepulcralis’ či ‘Tristis’ (‘Vitellina-tristis’) aj.
Nominátní forma Salix ×pendulina f. pendulina (kříženec S. alba × S. babylonica × S. euxina) má letorosty zelené až nahnědlé.
Fotografováno dne 13. 7. 2016 (Česko, Čechy, Polabí, Kounice).
Literatura:
- Belyaeva, Irina V. et al. (2018): The application of scientific names to plants in cultivation: Salix vitellina L. and related taxa (Salicaceae). In: Skvortsovia: 4(2): 42–70.
- Belyaeva, Irina V. et al. (2021): The application of scientific names to plants: Salix alba L. f. tristis Gaudin and related taxa (Salicaceae). In: Skvortsovia: 7(3): 15–23.