Syn.: Caprea vulgaris Opiz
Česká jména: vrba jíva (Presl 1819, Sloboda 1852), jíva obecná (Opiz 1852), jíva (Čelakovský 1879), vrba jíva (Polívka 1912, Dostál 1950), vrba obecná (Dostál 1989), vrba jíva (Kubát 2002)
Slovenská jména: vrba rokyta, jiva, hyva, yva, jivina, rokyta, rakyta (Reuss 1853), vŕba rakyta (Dostál 1950), vŕba rakytová (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité

Salix caprea

Rozšíření: Eurasijský druh, v Evropě roste kromě jižní části Balkánského a Pyrenejského poloostrova, dále po severovýchodní Asii a severní Írán. U nás je hojná, roste po celém území republiky.

Ekologie: Vrba jíva je světlomilná a značně přizpůsobivá dřevina. Roste na relativně suchých stanovištích, špatně se přizpůsobuje nadměrnému množství vody v půdě a vydrží jen dočasné zamokření. Roste ve světlých lesích, zejména pak na sutích, hojně také na pasekách, při lesních okrajích a podél cest. Velmi dobře odolává městskému prostředí, rozšiřuje se na skládky, opuštěné lomy, zdevastované plochy, násypy apod. Kvete v březnu před rašením listů.

Salix capreaSalix caprea
Salix caprea
Salix caprea

Popis: Strom menšího vzrůstu s košatou korunou, který dorůstá do výšky 10–12 m. V nepříznivých podmínkách roste pouze jako keř. Borka je v mládí hladká, světle šedá, u starých jív pak tmavošedá a hluboce rozpukaná. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejčité až eliptické, cca 7–11 cm dlouhé, s vroubkovaným okrajem a na rubu šedě plstnaté se zřetelnou žilnatinou. Listy na podzim žloutnou. Samčí jehnědy jsou žluté, samičí zelenavé. Produkuje velké množství drobných ochmýřených semen, které jsou větrem roznášeny na velké vzdálenosti. Dožívá se 40–60 let.

Využití: Vrba jíva je velmi ceněna včelaři, protože už brzy na jaře poskytuje včelí pastvu. Pro své velké a krásné jehnědy (lidově nazývané kočičky) je také oblíbená na řez pro okrasu. Populární jsou také kultivary této vrby, např. převisle rostoucí Salix caprea ´Pendula´.

Poznámka: Vrba jíva je také živnou rostlinou tesaříka Xylotrechus pantherinus a motýlů batolce červeného (Apatura ilia) a batolce duhového (Apatura iris).

Salix caprea
Salix caprea

Fotografovaly Věra Dorušková, v průběhu roku 2009 (Česko, Morava, Liptál); Alena Vydrová, dne 9. 5. 2020 (Čechy, Šumava, Knížecí Pláně).